Nenalhávejme si že jsme stále nahoře, život má své vrcholky i údolí. Podobným básním sluší provokace, klidně jsi mohl ještě přitvrdit.

https://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=356-neverte-milencum
(mimochodem, úžasně to zhudebnil Merta)

Ale dobrý...

Smutný příběh.
Ladovská atmosféra, venkov, bílé vánoce, táta štípe dříví. Ale i kousek Boženy Němcové. Ideální svět, kde se všichni mají rádi a jsou mezi mimy pevná pouta. I napříč mezi generacemi. Všichni po něčem takovém toužíme (bez smutných konců). Dojalo mě to.

Udrž se v tom kousání, takhle jakoby tam poslední sloka nepatřila.
Třeba:

Ty lehko zkousnu
až posypu Ti
kousek jedu
do kávy

Botulín :-)

Kdysi někdo tvrdil, že smajly do poezie nepatří. Tady by se mi líbil.

Toužíš po maximální kritice?
Tohle mi přijde jako vypisovačka. Možná budeš reagovat, že píšeš samé vypisovačky. Máš poezii v sobě, někdy sem dáš super věc a jindy se jen potřebuješ vypsat. Myslím, že to neřešíš. Ale obecně Tě rád čtu.

Vítej mezi nás.
Je to jiná báseň o lásce, než jaké se tu objevují.
Za to máš ode mne pochvalu.

Postoj člověka, který stojí za svým životem. Je otázka co je hřích, nemusí to být tak černobílé jak to většina vnímá. Každopádně silná miniatura, kde je název součástí díla.

Moc se mi líbí prostřední část, evokuje mi těžké živobytí, tak nějak obecně, dřinu sedláka i mlynáře i třeba tíhu jejich osudů. Výhrady mám k zrcadlu, není příliš originální a navíc se do mlýna nehodí. Vím co si tím chtěl říct, ale zkusil bych hledat něco jiného.

Kdyby ten mechový muž byl o francouzské holi bylo by to možná o mě:

https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=24643-zprava-o-me-smrti

Tohle jsem nějak minul a je to škoda. Jednotlivé haiku, některé se víc blíží haiku, jiné míň, některé jsou působivější, jiné míň, ale vytvořit takový celek a navíc ho spojit smysly?
Poníženě smekám.

Jo a líbí se mi výraz Všehomíra, Kryl když mluvil o Bohu říkal šéf. Já budu možná říkat Všehomirek

...na břehu nejmladšího z rán
Tohle mě dostalo (celý to je fajn).

Přeju Ti hezký psanecký narozeniny.

Něco takového prožívají i muži. Prostě Ti co do toho vloží sebe. Dává jim to víc a pak víc trpí, je to jako droga. Zvolená forma podporuje obsah, má to tah. To se mi moc líbí, jen ten konec je takový rozbředlý.

Jestli jsi nula jsi dokonalá. Protože ten kdo NENÍ je svobodný. Já jsem je marná myšlenka (Siddhartha Gautama, řečený Buddha) i jeho učení mělo obecně morální stránku, ale v podstatě jde o to stát se nulou. Je jedno jako cestu si zvolíš.

To já po prázdnotě vyloženě jdu. Pak do té díry v hlavě přilétne kde co. Třeba báseň kterou bych nikdy nevymyslel. A ticho je příjemné pozadí.
Já to mám naopak.

Tady nejde o mobily, jde o to, že neustále zaměstnáváme mozek nějakou činností, nedovedeme být prázdní. Co je prázdné to se naplní, celým vesmírem. To není o kýčovité romantice. Čeho si na světě nejvíc cením? Prázdnoty. To je taoistická a zenová filozofie. V současném hávu podaná třeba Alanem Wattsem

https://www.youtube.com/watch?v=6qJZip2u_58

Ty umíš o tom není sporu. Ale na rovinu, jsem rád za všechno čím vybočíš. Tímhle jsi pro mne vybočil. Zapůsobilo to na mne. Dík.

I naše slzy jsou součástí vodního koloběhu a můžou padat k zemi třeba v Egyptě. To je úžasná nosná myšlenka povedené básně, vše se dotýká všeho. Po technické stránce, nic Ti tam nepřebývá.
Hledal jsem báseň kterou bych Ti okomentoval k Tvým psaneckým narozeninám. Jem moc rád, že jsem našel právě tuhle.
Vše nejlepší.

Trocha LSD?
Přeji Ti krásné psanecké narozeniny :-)

Jakoby tvoje díla pro mne měly vrstvy. Stává se mi, že se mi na první čtení nelíbí. A pak se mi stane, že na mne z toho dýchne atmosféra místa, kde jsem nikdy nebyl. Jako třeba u díla Jezero nad obzorem, nebo Cvrček a housle.

Amelie M.: Díky moc za upřímnost. Splynutí by napsal každý. Existuje poučka podle které nemá smysl psát to co už bylo napsáno a když, tak jinak, lépe. Píšu sice v prvé řadě pro sebe, ale mám ambici, přinést na literární louku neokoukané kvítko (v rámci toho co znám). Boží milost je největší za života (po smrti nevím) poznatelné štěstí. Nemá to nic společného s morálkou. Každý člověk někdy něco takového prožije a je jedno, jestli je věřící nebo ateista. Boží milostí může být obdarován dokonce i veskrzre špatný člověk. Boží milost naplňuje dobrem, neexistuje při ní ani minulost ani budoucnost, vše je tady a teď a i ty nejobyčejnější věci září víc než truhla plná zlata. Člověk si při ní uvědomí, že svět je v pořádku, vše je tak jak má být a má pocit vděčnosti, v takovou chvíli ani smrt není žádný problém. Je to přímý spirituální prožitek, který si nelze přivodit vůlí, člověk musí být obdarován. Kým nebo čím to zůstane navždy zahaleno tajemstvím. Vlastně se nestane vůbec nic. A při tom je to nepřekonatelně lidské, upřímné a opravdové.
Ještě jednou díky moc.

Tohle pro mě nejseš Ty. Seš úžasná holka, Každému se někdy usadí bláto na duši a ikdyž se to nezdá, přijdou zas lepší časy. Tarotová karta hvězda je o té naději v lepší časy. I když je tma světlo hvězdy naděje svítí. Ukazuje světlo příští a ono přijde, věř mi.