Něco mě donutilo ji číst víckrát, snad hledám, nevím, je trochu temná jako tma, ale řekla bych s prozřením v závěru

Nevím co přesně je tvoje profese, ale tvoje úvahy mě zaujaly. Myslím rodič který myslí víc na sebe než na své dítě není správným rodičem, to si může dovolit až ve chvíli kdy se to dítě postaví na vlastní nohy, ve chvíli kdy do něj vloží to nejlepší ze sebe. A při výchově se dá užít spousta dobrodružství a legrace, s narozením dítěte se rozumný člověk přece nevzdává svého života jen musí cestu ukázat svému potomkovi, to myslím že je tak trochu radostná povinnost

Mlčeti Zlato: ano jen měsíc všechno ví a nikomu nic nepoví, děkuji za čtení a reakci

To mě moc těší a fandím :-)

Hanulka: moc děkuji já tobě za vnímání a čtení

Miňko: to já děkuji za ta slova tobě

Asi je to dnes poslední co jsem četla, víckrát, je to tak temné...až je z ní úzko, myslím skvělá

No, je to spíš taková úvaha, ale neuráží, je umění být sám a být šťastný, každý jsme tak trochu sám. Sám mezi všemi. Jde jen o úhel jak to vnímáme.

Často když čtu tvé texty a čtu je ráda, mám prostě pocit skepse a nechápu kde se v tak pozitivním člověku bere, no asi v životě;-) v tvém životě a taky v době kterou žijeme, chápu tě ale snažím se bojovat

No, rozhodně se zamýšlím nad tou básní, nikdo se nemůže orientovat v současnosti, kdo nevnímá minulost, všechno se vším souvisí

Nádherné, opravdu, skoro mám slzy na krajíčku, ano je tam, někde ve vesmíru, někde, nevíme kde, ale můžeme o tom snít a to je náš úděl a můžeme věřit, že existuje něco, někde kde nás vnímají, je krásné tomu věřit

Bez lásky žít se prostě nedá
a bez ní
nám básníkům běda

Nebyla by inspirací
v básních
zcela nám to vrací

Přeji jen to nej s láskou i bez ní, hlavně piš, líbí se mi to

Trochu souhlasím s Neu, ale zas, já koukám víc na obsah a ten je prostě krásný a neskutečně přeji žít tuto píseň

Moc se mi to líbí, vyjadřuje to totiž přesně nebo tak akorát moji životní filozofii:-) hledala jsem teď citát od Woody Allena a nenašla;-) nevadí, je to něco v tom smyslu že každý člověk chce někam patřit, do nějaké skupiny a to ho naplňuje. Líbí se mi co přeješ svému synovi a mám radost že to tak máš. A věřím tomu že je to to správné. Patřím do několika skupin: agility, koně, psaní, práce, rodina, přátelé... a uspokojuje mě to. Totéž jsem chtěla pro své děti a dnes vidím že to tak je a mám z toho nesmírnou radost, jen;-) občas je fajn být sama se sebou, nakonec jen tak se to dá užívat na plný koule a vážit si toho, dík za zamyšlení

Hanulka: já děkuji tobě

Miňko: ano přesně tak, děkuji

vanovaso: to se nedivím;-) děkuji

Psavec: věřím, dík

LadyLoba: dík

Dandy: máš pravdu a když to ztrácíš tak to bolí, děkuji