Co jsi nikdy neměl vědět.
přidáno 05.08.2025
hodnoceno 1
čteno 16(2)
posláno 0
Dejme tomu, že to zvládnu,
že už tě nenosím v hlavě.
Že tvůj hlas mi netrhá ránu,
a smích mi zní zas opravdově.

Dejme tomu, že jsi pryč,
jen kapitola v mojí knize.
Že už netoužím po dotecích,
a tíha zmizela beze stopy. Tiše.

Že tvoje oči, ten tmavej stín,
už nehoří mi pod víčky.
A vousy s tóny rezavými,
neroztáhnou zorničky.

Ale pak přijde noc,
kdy se mé srdce půlí.
Na jazyku stane bezmoc,
co nejde polknout. Bolí.

Říkám si: „Nevolej ho zpět.
Nepros o pohled, o zprávu.“
Ale v srdci pořád ten dětskej svět
kde i ticho od tebe má váhu.

Nevíš to. Možná to nikdy nemáš vědět.
Jak v sobě dusím každej vjem.
Ale kdybys slyšel moje vnitřní světy
ozvalo by se jen...Kevine...
přidáno 05.08.2025 - 20:43
Dokud je někdo v srdci z hlavy ho nevyženeme, ale vypsat se z toho je fajn

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» nováčci
kačule
» narozeniny
Lapsis Angelus [13], LKrál [9], sklobeton [4]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming