Je opravdu krásná tvoje báseň, obrazotvorná a hluboká

Je hypnotická a čtu ji dokola, snad v hypnóze se neprozradím, nevím, lépe je se nevzbudit, všechno je jinak, neskutečně zajímavá báseň

Moc se mi líbí ten nápad, ano, jdu si hodit krychlí bez teček, schvalně, co mi padne, super

Šťastný to dědek...

Ano je to cesta, cesta sama k sobě, když se najdeme, přichází zklidnění, křižovatky jsou zkoušky, občas na nich zabloudíme, ale nejdůležitější je jít a neotáčet se, děkuji za báseň, je krásná

Hm, kreativní, filozofující...pro mě přemýšlející a hledající...štěstí a radost ve svém životě a to je pro mě to nejvíc! Hledat, vyvíjet se, najít pochopit a smířit se. A to ty děláš a to je to nejcennější. A taky užít si tady a teď, protože žádné tady a teď se opakovat nebudou

Moc krásné, hledání radosti ze života v tom co můžeme všichni a mnozí to ani nevnímají, to co opravdu k životu potřebujeme je vlastně zadarmo, jen umět to vnímat

Úsměv :-) za tvoji básničku

Tak v tom je velká pravda v pár slovech, dobrý

Občas nechápeme ani vlastní světy, natož světy těch druhých. Je to krásné dílko a je i k zamyšlení

Moc povedené a opravdu k zamyšlení, no, ten kdo umí vážit si sám sebe, je opravdu vyspělý, sebevědomý( ne nafoukaný;-), umí dát najevo jasné ne i ano, teď jsem na to kápla, váhy a na jedné straně je ne a na druhé ano a člověk je rameno těch vah, my rozhodujeme, no nevím, ani nedovedu sama sobě zodpovědět zda si sama sebe dostatečně vážím, děkuji za skvělou báseň i za úvahu

Krásná podzimní atmosféra, možná zbytečně, ale zamýšlím se nad těmi pomlčkami

Je krásné lásku prožít, je smutné když se stane vzpomínkou a myšlenkou kterou nevyženeme z hlavy, ráda si čtu takové básně

Úplně tu scénu vidím a fakt mě pobavila

Snažím se do básničky vcítit, vnímám melancholii, to ten bezejmenný...zmatek...oči co se nedívají...je to krásná podzimní básnička

Vlastně mě zaujala, čtu ji už potřetí a potřetí mě těší po těch depresivních řádkách dobrat se k závěru v kterém je naděje

Je nádherná, vlastně mě zaujalo i to neobvyklé rýmování a opakování, vnese nás do rozervanosti básníka, poutníka, vnímám nostalgii, chlad, bolest a snad i tu meluzínu slyším a jsou v té básni moc hezká originální místa

Moc povedené, taková malá meditace, zklidnění před spaním a soustředění se na okamžik a na pochody svého těla, líbí

Co k tak hlubokému citu a textu napsat, dokud je to živý, nikdy to sama v sobě neuzavřeš, myslím nejzásadnější je nepřemítat o tom jak asi přemýšlí ten druhý, domněnky jsou někdy to nejhorší, ale dialog jak chápu není žádný a sračka není ten text! ani to co mu předcházelo i když by bylo očistné to tak nazvat a otočit list

Nádhera a moje struny se fakt rozezněly, cosi mi to připomnělo, děkuji