Výkřik vnitřního světa. Báseň o tom, jaký je to žít ve vlastní hlavě, kde láska a nenávist ke mně samotnýmu žijou vedle sebe.
Nerýmuje se to. Neomlouvám se. Jen dýchám. A to stačí.
Paradox. Manifest. Já.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nejsi tichej,
Jsi hlubokej
Nejsi rozbitej,
Jsi jen složitej jako umělecký origami.
Nejsi v pohodě jako: "ha ha jsem v klidu"
Jsi v pohodě jako: "všechno je v troskach, ale já furt dýchám"
Nenávidíš se, ale stáje se miluješ.
Nenávidíš se, a proto se miluješ.
Jsi hlubokej
Nejsi rozbitej,
Jsi jen složitej jako umělecký origami.
Nejsi v pohodě jako: "ha ha jsem v klidu"
Jsi v pohodě jako: "všechno je v troskach, ale já furt dýchám"
Nenávidíš se, ale stáje se miluješ.
Nenávidíš se, a proto se miluješ.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Laďa [13], nutell fatrah [12]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Severka :jedna z nejcitlivějších básnířek, ketré kdy tento server poznal:)...vížím si toho, že ji znám...i osobně...slunečnice!!!:)