06.08.2025
14
313 (14)
0
Divoký tanec kopretin
a mrtvolný klid včelího roje.
Smířlivá odevzdanost kaktusu
a ostražitost říční škeble.
Ticho vodopádu
a řev prázdného papíru.
Vzdálenost vedlejší postele
a blízkost mihotavé tečky.
Zbytečnost anonymního davu
a štěstí v jediném úsměvu
kdyby tak jen přišel.

Chaos, chaos, chaos.
Brána do sedmého pekla
je otevřená dokořán
a panty už zrezivěly.
 13.08.2025 09:32
Z toho by byl málem scénář pro nějaký ultraoutdoorový intelektuální francouzský film.
 12.08.2025 12:49
Mlčeti Zlato: Hezky jsi to doplnil, díky za návštěvu.
 12.08.2025 11:14
Postele jako vory uprostřed oceánu se stále vzdalují...
 11.08.2025 20:30
Líbí
 11.08.2025 10:26
Miras2250: To je velmi zajímavý výklad. Díky za něj a taky přeji krásný den.
 11.08.2025 10:25
Yana: Je to tak, nesmyslně se zaměřujeme zrovna na to, co nemáme. Díky za zastavení.
 11.08.2025 10:24
Psavec: Ta brána že drží? No naštěstí jo :)
 08.08.2025 10:10
Nevím, ale mě to evokuje manželský pár. Každý večer si spolu lehnou do postele a otočí se k sobě zády. Kopretiny se rozutekli. Hučení roje mlčí. Kaktus uvadnul a škeble vyschla. Měj krásný den. Miras
 07.08.2025 12:49
Stačil by jeden úsměv a vše by bylo tak jak chceme, ach proč lpíme zrovna na tom co nepřichází, proč je všechno jinak než chceme, krásně plyne k povedenému závěru
 07.08.2025 12:44
A přesto ještě drží.
 07.08.2025 12:04
koiška: Snad nezůstane. A když nepřijde, přijde něco jinýho. Díky za čtení i komentář.
 06.08.2025 21:55
A brána už zůstane otevřena napořád...snad přijde.
 06.08.2025 14:10
Leslie: Moc děkuji. Tvůj postřeh je skvělý, vůbec jsem si toho nevšimla, ale opravdu je tam ženský princip aktivní a mužský podivně strnulý. Náhoda to nebude.
 06.08.2025 13:12
... kdyby tak jen přišel.

Zaujalo mě, že v těch kontrastních obrazech na začátku jako by se schovával mužský a ženský protipól. Každopádně je to silné a bolavé. A pak ten závěr, opět výborný.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.