Homér: Dík. Tohle jsem tu neviděla, zatímco když slavili křest jedné holčičky, smíchali několik druhů tvrdého alkoholu s cukrem ve velkém kýblu a pak si tím připíjeli. První rodina, pak postupně celá komunita. Říkají tomu “míchání krve”. Taky jsem ochutnala, byl to celkem smrťák.

vanovaso: none: Moc děkuji... obdiv netřeba :-)

kmotrov: Moje báseň na námět mých zážitků a toho, co tu vidím a vnímám. Ale mám i španělskou verzi:-) Děkuji!

človiček: Nevsázím, byl to jen takový moment... děkuji, i za tvé další komentáře.

človiček: Samota má mnoho podob. Já samotu miluji a vyhledávám, potřebuji takové momenty. Ale je jiné, když to nejsou pouze momenty, ale nějaké dlouhodobé období. Největší samota je totiž, když jsi mezi lidmi, ale připadáš si sám. Jako třeba já často tady, vysoko v horách Ekvádoru ve vesnici plné potomků Inků, ze kterých už je ale bohužel zlomený nevzdělaný národ - proto jsem tedy tady, ale to už by bylo na jiné povídaní. Nicméně žiju v komunitě mezi starýma kněžíma a se třema osmnáctiletýma klukama, kteří mají úplně jinou mentalitu a navíc jako kluci drží při sobě. Mám tu hezké vztahy, ale s nikým tady nemohu mluvit tak, jako doma. A když už jsem se doučila jazyk, zjistila jsem, že bohužel není jedinou překážkou...

Baví mě, hlavně první sloka, možná by mi stačila. Má fajn hravá místa - konzervy na nervy, cibule z bledule... a v druhé časti motání do kokonu nožkami denního shonu je taky bezva. Závěr mě mate, je pro mě na jiné vlně.

holka.přes.ulici: Singularis: Severak: Děkuju.

Trochublázen: slnečnica: Pajalord: oslov radek: loner: Díky všem za zastavení a milé komentáře!

Krásná.

Mně se líbí celá. :-)

none: To mě moc těší, děkuju.

DDD: Děkuju. No, Simiatug v jazyce kečua znamená "ústa vlka". Život je tu drsný...ale až na tu zimu a občasné stýskání se mi tu paradoxně žije krásně. Má to své kouzlo a dává mi to smysl.

Trochublázen: Hanulka: Díky moc!

Hanulka: Děkuji.

Trochublázen: none: Homér: holka.přes.ulici: DDD: Díky, že jste se stavili...

Uf, mně teda obsah přijde hodně těžký, bolavý, trochu jsem ji musela rozdýchat. Ale je úplně nádherná a hluboká. Díky za ni.

Yana: Děkuji, že jsi to pochopila. A jak nás teprve může změnit znovu-nalezená láska k životu!

holka.přes.ulici: Orionka: Děkuji.

Wow. Ta je dost drsná a od tebe dost nečekaná, alespoň pro mě. Ale baví mě.

Lepší:)