Vlčí tlamou

ukrytá v máku: Orionka: Psavec: Děkuji, že jste ji četli.

gajda: Hezky vystiženo. :-) Vlk má více významů i tváří. Plachý, ale i agresivní ve smyslu, že se umí ubránit, je-li potřeba. Obzvlášť, když je ohrožená jeho smečka.

Jako dítě jsem se vlka bála. Pak jsem se s ním docela ztotožnila. Nakonec jsem žila rok ve vesnici, která se z kečuánštiny překládá právě jako “vlčí tlama”. Tak asi proto. Tam to všechno začalo.

“Projít vlčí tlamou” je můj pracovní název knihy, kterou mám rozepsanou.

Díky, že ses stavil.

Hanulka: Nikomu nemusí sednout vše. Za sebe preferuji vyjádřit se jen tam, kde to může autorovi něco pozitivního přinést, byť se mi dílo třeba nelíbí. Zpětná vazba, která se opírá o něco více než jen můj dojem, může být přínosná. I tak díky za zastávku.

DDD: Je to pravda, jinak to moc neumím (i když někdy to tak třeba není a může to tak jen působit). Ale ano, m/s tvorba je cesta do/z mého nitra. Tak ti moc děkuji, že po ní našlapuješ opatrně :)

Další silný závěr. Baví mě pronikat...mezi řádky...

Tvrdnutí chrání jako krunýř. Ale něco zatvrdne navždy a citlivost se už nemusí vrátit.

Zaujala.

Tvá dílka jsou vždycky hodně osobní a přijde mi většinou nějak nepatřičný k nim cokoli psát, aby to nebylo dupání slona v porcelánu. Rozumím a obdivuju tu sílu.

Leslie : Sorry, it"s not my cup of tea. Podání posledních tvých básní mi nesedí. Vždy jsem tě četla ráda.

Nekontrolovatelná intenzita vnitřního napětí.

Hmm, přitom vlk je dost plaché zvíře.