Jak kulantně říci, že šlo něco do pr*ele? :) První sloka mě až pobavila. Druhá už tolik ne... vlastně je smutná. A je zajímavé si vyslechnout pocity z druhé strany.

Jako možná odpověď mě napadá:

Když se máma stane z víly
už jí nezbývají síly
na to dávat ještě jiným

únava a její stíny
způsobí že do peřiny
by navždy padnout chtěla

jednou se zas vrátí - celá
ať otřeš pot z jejího čela
třeba tě požádá

vždyť její nálada
je hormonů zahrada
- jinak než zamlada

když podáš jí ruku
a nebude v tom sama

možná tě překvapí
že ještě dokáže
být nejen máma

:D Tahle vtipnost mi unikla. Nesnáším nakupování, baví mě, jak jsi to dovedl až do absurdna naprosto v tvém stylu... a přitom ten pocit odpovídá tomu absurdnu a zahlcení, který (nejen) při nakupování v naší společnosti mnohdy cítím.

Tahle se fakt povedla... krásný.

none: koiška: Yana: Díky:)

Birtiri: človiček: Hanulka: koiška: LadyLoba: Mlčeti Zlato: Psavec: Yana: Díky moc všem za zastávku, přečtení, milá slova…

puero: Osud řadím do kategorie pohádek:) Ale děkuju, je to moc milý.

Neu: :D Dík, ale je bez očekávání, ne bez adresáta;)

Křehká krása…

Miňko: Psavec: Dandy: Děkuji!

LadyLoba: :) Díky!

Pro mě bohužel místy na hraně (spíš za) patosu, ale má i moc hezká místa. S přihlédnutím k věku vlastně super.

Milé, připomnělo mi to nedávné koštování výhonků smrků se synem :-)

puero: Až najdeš, dej vědět.

Nejvíc se mi líbí ta první půlka, krásně plyne. A dobrá myšlenka, jakožto někdo, kdo nad vším moc přemýšlí, ji dost oceňuji :D Jenže pak člověk vidí, jak to vypadá, když se nepřemýšlí vůbec... a jo, asi by mi bylo líp, ale neměnila bych. Ale to už trochu odbočuju od tématu.

Tu znám. :-) Hezká.

puero: Děkuju! Těší mě to.

Nj, nějaký macho latino tipuju. Dobře vystiženo, super atmosféra, až mi je z ní lehce blivno - ale já zůstala napůl zaseklá v příběhu někde s tou, o které víme jen, že měla kulaté oči. Četla se dobře, tyhle pozorovací mě baví.

Mně se ty pocity zdají autentické (až dost). :-) Vyjádřeno čtivě, byť to zavání trochu červenou knihovnou a tu já fakt nemusím. Ale nějak to se mnou zarezonovalo, i když moc takových žen neznám, co by se ztrácely v bažinách luxusu, ale určitě takové jsou. Jen nevím, jestli by přemýšlely zrovna tak, jako tahle. Já si tam dosazuju jiné bažiny a pak mi to dává smysl. A oceňuji pokus psát z pohledu ženy, sama bych to z pohledu muže (asi?) nezvládla. Čím jsem starší, tím míň asi. I z tohohle hlediska je to vlastně zajímavé čtení.

Lotka: Orionka: Moc děkuji vám oběma, potěšilo mě to.

Jo, oslňovače už jsem taky potkala. Výstižně popsáno, zaujala mě.