Hass: Děkuju ti. :-)

inkoust: To máš pravdu. Už delší dobu přemýšlím, jestli sem nemám do komentáře napsat takové trochu "vodítko" k básni... možná to udělám, když už se sem dostavil i "hledač" jako jsi ty. ;-)

inkoust: Jo, pěkně si to vystihl, akorát pro mě ten smutek a osamělost byly právě o to silnější, že byly v kontrastu s tím vánočním štěstím, které bylo pozorováno jen z povzdálí. ;-) Díky za zastávku a za komentář, těší mě, že se líbí.

"oči viděly" ;-) Asi se k tobě budu muset vrátit, až na to budu mít čas a energii, abych si to pořádně vychutnala. Hm, zajímáš mě. Tedy tvá tvorba - ale ta úzce souvisí s autorem. ;-)

Úúúú, to je tedy nálož, tak sem se ještě určitě vrátím. Zatím jen vyjadřuji nadšení, příště snad přidám obsáhlejší názor (v nějakou rozumnější dobu :-D).

Pohladila. A zastudila, ale tak příjemně, jakoby čistotou a svěžestí. Ta atmosféra na mě úplně dýchla, smířeně a nenápadně tiše. Moc povedená miniatura.

ó, je mi z ní tak tiše, tak krásně tiše! :-)

taron: Já ti nevím... mám takový dojem, že pokud člověk skutečně odpustí, tak se tím právě zbaví i té bolesti. Hlavně když přestane obviňovat, to je ta největší úleva, přijmout situaci takovou, jaká je, bez hledání viníka - i to je podle mě podstatná součást odpuštění. A myslím, že když k tomuhle dojde, tak už by tam ta bolest skutečně být neměla. Jistě, ve vzpomínkách zůstane, ale už nezraňuje, už jen připomíná, že kdysi byla. A to je dobře, člověk alespoň nezapomene, proč je takový, jaký je.

Viviana Mori: Ano, je tam bolest, ta, kterou si bylo nutné projít, než bylo možné dopracovat se k odpuštění. Takže ta naděje v ní skutečně je, i když je samozřejmě na každém, co si z básně odnese. Každopádně děkuji!

Lizzzie: Ano, cítíš správně, a je to hrozně povznášející! Děkuji :-)

taron: Viviana Mori: Lizzzie: Yasmin: Yana: PetrK.: Marbal Škutin: Lusy: inkoust: DDD: Moc vám všem děkuju za nádherné komentáře, strašně moc si jich vážím, každého z nich, a nevýslovně mě těší, že mou báseň i celkovou tvorbu takto vnímáte! :-) Jsem ráda, že jste se tu všichni zastavili a zanechali komentář. :-)

DDD: O to víc se mi líbí :-)

Jéé, málem jsem tuhle prošvihla a to by byla škoda. Má v sobě takový zvláštní nenápadný smutek, je snivá, ale spíš s takovým nádechem nesplněných snů a touhy zažít něco víc...? Možná v ní vidím něco, co tam není, každopádně je moc pěkná. :-)

Hass: Přesně tak. :-) Díky za zastávku.

inkoust: Děkuji ti. A máš pravdu, skutečně začínám zjišťovat, že je to hledání nadějné. :-) Něco se přelomilo.

inkoust: Ano, právě proto mě tak nadchly ty tvé korálky! :-) Díky!

Dokonalé. Pro mě snad tvoje nejpovedenější, je mi hrozně blízká. Balzám na duši, napadlo mě jako první, přesně jak píše Lukio. Dočetla jsem a zcela se rozpustila působením tvých krásně poskládaných slov. Určitě si ji založím a vždy jednou za čas si vychutnám její hojivé účinky. :-) Cítím z ní úctu k životu, pokoru, ale i lásku k němu, možná až určitou vděčnost, ve smyslu díky za život. :-) Vědomí, že život je dobrý, a vše se děje tak, jak má. Děkuji za takovou báseň!
A k anotaci - není to jen o štěstí, i když tam samozřejmě hraje určitou roli. My sami si vybíráme, jakými lidmi se obklopujeme (snad kromě rodiny), je to jen a jen naše volba, koho chceme mít ve svém okolí. A ono i o té rodině by se dalo polemizovat, kdoví, jak to ve skutečnosti je, jestli si duše nevybírá. :-)

Devils_PIMP: A taky si vážím komentáře bez překlepů!!! :-)))

Devils_PIMP: ó, děkuji ti velice, vážím si toho :-)

inkoust: :-) Díky, dobrou.