Zamlžená

ano. malinká slova. právě narozená, ještě obnažená a tiše vyslovená. těch už je na světě plného velkohubých výkřiků a "hlasitého" života po čertech málo.

Zamila: Děkuju :-)

Moc milá a pěkná - se skvělou atmosférou ...

tak to je hezký :-)) to jsem zase já ráda, že jsi z básničky měl nějakej zážitek :-) ... k těm stařenkám, s laskavou tváří, takové si dovedu představit...dneska jsem právě takovou jednu milou stařenku potkala na zastávce. prohodily jsme pár slov. bylo to moc pěkný setkání.

DDD: Rozhodně hezká vzpomínka :) Ale já jsem asi tyhle stařenky nezažil... Náš ateistický Frýdlant na ty babičky v kostele moc nebyl. A jestli, tak tam šli drbat, která zas co ukradla či ztopila v Tibě.

Yasmin: To jsem rád... Musím se totiž přiznat, že se mi do té mlhy tak nějak přimíchal zážitek ze tvojí čtvrteční básničky :-)

Orionka: mannaz: Děkuju :-)

Leslie: Já to snad opravdu budu muset udělat :-) Moc děkuju, tohle mě strašně těší :-)

Náčelník Holá Ruka: Náčelníku, je to tak, jsem fakt naivní. Ale pozor, troufnu si tvrdit, že ne hloupej. Mám tendenci všechny a všechno vidět lepší, než to ve skutečnosti je. Byly doby, kdy mě to trápilo, ale už dávno proti tomu nebojuju. Je to totiž k něčemu i dobrý. Netrpím třeba takovýma blbostma jako je podezíravost, závist, nebo žárlivost a nemusím si na nic hrát, páč mě stejně každej okamžitě prokoukne. Navíc jsem potkal spoustu lidí, kteří byli a jsou ještě výrazně větší mimoni než já :-)
A teď ty stařenky - snad ještě nejsem tak starej, ale tyhle babičky prostě pamatuju. Takový ty, co ráno ještě za šera vykopaly slepice z kurníku, nasekly králíkům a pak upalovaly ke kostelu, aby tam byly první a farář si jich všiml. A byly to vesměs fakt dobračky. Až takový, žes jim třeba za barákem zrovna zplundroval jahody - a ony ti pak přes plot ještě vrazily pytel třešní.
Ale obrázek, kterej mi vyskočil při psaní téhle básničky byl odjinud. To jsme se kdysi vraceli odněkud z Rakouska z vody a stavili se na Steyru. Jezdíme tam rádi, protože to je už relativně blízko k hranicím, ale pořád ještě jsou to Alpy. Spáváme tam v krásným kempu - a právě tenkrát jsme se z něj potřebovali vypařit co nejdřív, protože jsme měli strach, že až se vzbudí kempař, někdo mu napráší, co jsme tam v noci vyváděli... No - a proto jsme byli už kolem osmé na vodě. Zastavili jsme pod jednou peřejí na takovým oblázkovým ostrůvku kousek před jakýmsi mostem, vyšátrali z lodí pár plechovek, cigárka a kochali se. Přes kopce se dralo slunce a z řeky stoupaly mraky páry. Nádhera. A najednou koukáme, jak po tom mostě jdou takový dvě hezounký krojovaný babičky. Zastavily se, něco zavolaly, chvíli se na nás dívaly - na nás, sedm tydýtů v zasmrádlejch neoprénech stojících s pivem v ruce na ostrůvku uprostřed tý kouřící řeky, pak zamávaly a zmizely zase do mlhy. Je to blbost, ale já na to asi v životě nezapomenu. Tak asi tak :-)

Já pořád čekám na tu sbírku. Mít to tak všechno pohromadě, moci přivonět k papíru s tvými verši, brát si je do přírody! To bych si přála. A taky bych mohla své blízké obdarovat nejkrásnějším dárkem.

Páni, krása...

Tahle je úžasná. Cítim ji.

Je skutečně vyvedená -(Ty jsi mi obecně takový vyvedený, čéče)- ale nemůžu se zbavit dojmu naivity - to pak zvláště v té druhé části, kde mluvíš o laskavých stařenách, které mají laskavou tvář a jdou na ranní... Málo jich chodí na ranní a jediná z nich, co já znám, měla laskavou tvář...

Krásná! Umíš navodit atmosféru a nepotřbuješ k tomu mnoho slov, což považuji za jistý druh nepochopitelné magie :-). Moc se mi líbí.