přidáno 05.05.2026
hodnoceno 6
čteno 80(11)
posláno 0
Dotýkáš se
mých skrytých zákoutí
bolí to a jiskří
jako ponor do řeky
která od povrchu do hlubin
roky zamrzala

toužím
chvíli být blíž
chvíli být dál

jako slova písně napůl známé
které kdosi v dálce
matně rozpoznal

bojím se
ozvěn zranění
probuzených
pod krytinou žeber

čím skutečněji
díváme se na sebe

tím spíš chci uhnout pohledem

ať raději jsme každý sám

a přece prosím
zůstaň

i já zůstávám
přidáno 08.05.2026 - 00:07
Ten pocit známe asi každý, strach z opakování, z bolesti, ale strach by nám neměl bránit, zkusit zase být chvilku šťastní..
přidáno 07.05.2026 - 10:13
Čím skutečněji se díváme na sebe, tím spíš chceme uhnout pohledem.
A je z toho citát.
Šikovná jsi.
přidáno 07.05.2026 - 06:54
Pěkné...
přidáno 06.05.2026 - 20:37
Krásné, citlivé, něžné verše. Skvostné dílo!
přidáno 06.05.2026 - 10:58
Pěkné ... je tam zkušenost, ale je tam i naděje.
přidáno 06.05.2026 - 10:18
Líbí se mi styl a ta procítěnost.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Uvnitř chvění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Rozbitá

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming