Vladan: To je právě jinak-silou vůle potlačit myšlení nejde,vůle je taky myšlení,určitá část mysli tlačí na jinou,aby byla už konečně zticha,a to nemá žádný význam.Maximálně se objeví nějaké iluze,fantazie apod. Mysl je součástí vědomí-toho co si myšlení uvědomuje,jinak by jsi ani o myšlení nevěděl-subjekt-mysl,nemůže být zároveň objektem-myslím..
Ale o to nejde,jde o to,že jakkékoliv vysvětlení např.proč a jak mysl funguje ,nebo cokoliv jiného,je taky určitá forma víry,a proto pro mě není moc důležitá,jde mi o to poznat,prožít,pochopit. dokud člověk opravdu sám neprožije, vždycky to je všechno relativní-ale i prožitek může být určitá iluze,tedy relativní,to je taky pravda,tady by to chtělo trochu rozebrat,ale to až jindy. Možná je to tak-a nebo úplně jinak. Vždycky je tady část,něco co je neznámé.myslím že poznání a sebe poznání nikdy nekončí. taky je pro mě důležitá otázka -PROČ- člověk něco např.hledá. to je zajímavější než nějaké stavy nebo nestavy,se mi zdá. Musí mít člověk vždycky motiv? A pokud ano,není už tímto motivem někam nasměrovaný a vlastně to,co hledá je část jeho samého,a tady to moc nemá význam? Za vírou v Boha je strach,to je jasně viditelné a ověřitelné,takže ne víra,ale strach je zajímavý. Co způsobuje strach? Myslím ten psychologický,dlouho udržovaný v mysli-ne strach který mi brání vejít do vozovky kde jezdí auta,to je pud sebezáchovy,a trochu něco jiného. Pokud jdeš pomalu těmito otázkami k sobě,aniž by jsi hned hledal odpoveď.výsledek,často o sobě objevíš věci,o kterých si neměl ani páru. Ale člověk musí jít se zájmem porozumět,ne předem vytvořeným předpokladem,nebo jen touhou po nějakém výsladku..

K...a! To je kousek...!:-)

Vladan: je to fakt-diskutujem tady jen my dva,a to můžem i do vkazů. Jsou tady převážně mladí a ty tyto věci až tak nezajímají,mě to taky kdysi nezajímalo vůbec..:-)

Vladan: Myšlení je na závadu POUZE když chceš poznat,prožít co ja ZA myšlením,To není víra-to je milionkrát ověřený fakt. Je ticho mysli ale je ještě ticho za tichem-ale to bych už kecal,dotklo se mě to jen párkrát a jen trochu,takže nemůžu tady nic tvrdit. Jinak samozřejmě bez myšlení nejde existovat-ale je sféra,sféra čistého vědomí-kde mysl nemá co dělat-tak jsem to myslel.

Vladan: Ta první věta je o té definici duchovnosti,zapoměl jsem to tam přidat. Dál už je to o tom buddhismu atd..:-)

Vladan: Já nemluvím o definici obecně z wikipedie nebo podobně-psal že je to podle mě,že já to tak vnímám. Buddhisté neciví bezmyšlenkovitě na stromy,pokud to tak vypadá-ale neznám všechny odnože atd-pokud budem mluvit o zenu,zenbuddhismu,jde o to dívat se bez pohybu mysli,jen si uvědomovat bez klasifikace viděného,jde o meditaci bdělosti. Ale pro mě jsou všechno toto překážky a zbytečnosti,je vždycky kolem toho nános tradic,různých svatých,guruů a podobně.
Aby jsi si jen uvědomoval,čím ž se prohlubuje "vědomí toho" to můžeš i v normálním životě,pokud zrovna neděláš něco,na co se musíš soustředit a používat myšlení,logiku atd.
Prach jsi a v prach se obrátíš..to jsem nemysle,to zavání Nietchem a nihilismem:-)-i když je to výrok z Bible. Nejdo co budeš nebo co jsi byl jako hmota,vlastně vůbec co budeš. Myslel jsem tím,že pokud přijmeš zcela to,co je,ať je to cokoliv-vnitřně-ne zevně,to musíš reagovat,jinak by jsi nepřežil den,ale vnitřně přijmout to co je,nemyslím nějakou emocionální rezignaci nebo něco takového,to je zoufalství-myslím jednoduché přijetí toho co je,PROTOŽE UŽ TO JE- s tím co je teď nemúžeš nic dělat,můžeš za vteřinu ale to bude zase TO CO je. Těžko se to vysvětluje,protože člověk má tendence neustále myslet v pojmech času,a jen občas BÝT-bez ano i ne,přijmout pčřítomný okamžik je těžké. Člověk si může myslet ýže je to nějaký druh lhostejnosti nebo rezignace,ale je to přesně naopak. Je to nenásilná bdělost bez pohybu myšlení,které neustále kontroluje,posuzuje,vzpomíná,představuje si atd. to je pohyb mysli a ten má své místo,bez myšlení nejde žít,ale toto se děje pořád,je to zvyk,přímo závislost-jsme otroky svého myšlení,nedovedeme říct-a teď dost,chci mít klid! Opravdové svobodě se člověk přiblíží teprve když on je pánem svého myšlení,ne naopak. Je tady otázka co je to "já"-ale to je jiná věc a na jinou debatu.

Vladan: Ano-Matrix byl super film,hlavně ten první díl-vlastně to nebylo jen sci-fi,ale svým způsobem mystika. O tom že my lidé jsme částečně spící bytosti-ale ne uspaní někým,ale pomalu během života sami sebou- se zmiňují mystické odnože všech zevních náboženství.
Jediná jistota je nejistota,ano stará pravda. Nejistota tohoto světa je jediná "deviza" se kterou můžeme pracovat. Jenže nejistota je doprovázená strachem,strachem co bude.A člověk od toho strachu utíká-místo aby se mu snažil porozumět-a první "útočiště" je víra,a nejvíc náboženská víra. Je naprosto klamná,neskutečná,lživá,ale uspává a zbavuje strachu. Tedy nezbavuje,ale potlačuje ho,strach je tady pořád,zatlačený někde do podvědomí. Duchovní člověk je podle mě ten-pokud musím použít nějakou nálepku-který toto vidí,pravdu tohoto,a snaží se tomu porozumět. A toto sebe poznání nikdy nekončí-je to dobrodružství-a vůbec k tomu nepotřebuje pojmy jako Bůh a všechno to harampádí kolem,které jen od podstaného,tedy sebe poznání odvádí a mate. Pokud člověk zcela přijme pravdu toho,že nejistota je jediná jistota- ale opravdu to přijme,bez ano i ne-nejistota a s ní strach zmizí. Prostě přijde lehkost pochopení,porozumění a někdy,tedy u mě,úsměv. Je to jako by člověk odhodil další balvan z batohu kamení který sebou celý život zbytečně vleče.:-)

taron: já jsem mluvil o tobě ale taky o dlších asi třech milirdách lidí,kteří propadli náboženství,víře a ztratili více nebo méně soudnost. To nebylo nic osobního. Mě nebude vadit když mě bude např. operovat věřící lékař,neodmítnu ho kvůli jeho víře..:-) Že ty si tak ráda libuješ v extrémech-co ti říkala babička nebo kdokoliv jiný je pro tebe absolutně nedůležité,žiješ teď a tady svůj život,jsi dospělá,svéprávná,hloupá taky nejsi tak na co hned ty emocionální záchvaty?
Nikoho nepomlouvám-to co jsem psal o té "matce Tereze" je pravda,proto jsem tam dal ten odkaz na ten dokument. V Indii je spousta takových lidí a hosriců ,nemocnic kde pomáhají-opravdu pomáhají-druhým od rána do večera,tisíce žen-a nikd yjim nedává Nobelovy ceny. Matka Tereza byla jen mediální uměle vytvořená Vatikánem "světice". Posílali jí stamiliony dolarů které mizely ve Vatikánu,podorovala největší a nejzrůdnější diktátory,rakovinu léčila penicilínem nebo Kristem a přitom se sama léčila na nejdražších klinikách v Americe-to je PRAVDA-ne pomluva. Podívej se pořádně na ten odkaz. Mě je tento druh pokrytectví odporný a může se schovávat do sebesvatějších lží.

Vladan: No,já bych ty karty nechal být-pro mě to není nějak důležité. Pokud to někoho zajímá může si to vyzkoušet a uvidí,ale lepší je žít vnitřně v přítomnosti než se starat o imaginární budoucnost.
Ještě k té skepsi- já jsem skeptik ale takový opatrný,pokud by člověk měl být skeptok se vším všudy,musel by být skeptický i k samotné skepsi.
Nejde o to popírat nebo přemýšlet o tom, jestli je to,co vidím skutečné nebo ne-tedy pro mě-vidím duhu,vidím nebe vidíma vnímám všechno kolem,sebe,své pocity všechno co se ptávě TEĎ odehrává,nehodnotím to,nekomentuju,a ještě v nímám nejen co se odehrává ale i V ČEM se to odehrává,prázdný prostor ve kterém se ta hra forem zvaná život děje. V této přítomnosti se zastaví myšlení a je jen vnímání,Nejde myslet ,ani vteřinu a být poně v přítomnosti-myšlení je vždycky staré,minulost,nebo budoucnost což je jen upravená minulost. Tento psychologický čas je myšlení.pohyb mysli a ten zabraňuje být v přítomnosti. Ale toto není důležité pro člověka který je nějak spokojený s tím jak žije,a nezabývá se tím-na co? To co je za myšlením,nebo mimo myšlení ho nezajímá,ovšem mě ano a vlastně celá ta má cesta o které píšu tady, vedla k tomuto bodu. o tom že život se ve skutečnosti odehrává jen ve věčné přítomnosti,mluví všechny mystické tradice,i lidé. Není to věc víry,nebo nějakého racionálního zdůvodńování či odmítání. Jde poznat,prožít-ale jen u toho koho to opravdu,nejen povrchně, zajímá a má odvahu to vyzkoušet.

taron: Taron ty jsi krásný příklad toho co může náboženství a víra udělat s lidma za divy. Znám pár kartářek a nedělají nic jiného než pomáhají lidem od psychickýyh i jiných problémů. Ty jsi tak zmanipulovaná těmi náboženskými předsudky,které se tak do středověku. Lidé kteří viděli v každém prdu satana nebo čarodějnice,jsou ti kteří posílali ostatní na hranice a upalovali je. Tady je vidět krásně.jaká je víra jed- sama se hlásíš k největšímu zlu,které se na zemi vyskytlo-tedy křesťanství a tvrdíš že zlo jsou ti,kteří pomáhají druhým. Právě ta slavná matka Tereza je krásným příkladem "svatého svinstva" ale ty pravdu toho nikdy neuvidíš,jsi po krk v bahně víry,a to je téměř konec lidského rozumu,soudnosti. Nemá smysl se s lidma jako jsi ty o tomto bavit,jsi tam kde jsi a nikdy už jinde nebudeš.

Vladan: No,možná by jsi si měl poslechnout ty lidi,kteří k ní chodili s poděkováním,že díky tomu,co jim poradila,se něčemu vyhnuli,nebo se to,co se stalo,nebylo tak vážné protože to očekávali. Tak to prostě je.že by si tolik let všichni a pořád něco namlouvali, Asi,jo...:-) Byli předpovězeny výhry-i když toto ne moc často,něvěry,nemoci-prostě všechno..A stalo se. A nechodili kní jen nějaké hysterické ženské nebo zamindrákovaní chlapi-vysokoškoláci,doktoři-kdokoliv. Tak nevím-asi byli všichni obětí svých problémů,ale občas odcházeli a měli husí kúži-jak sami říkali,z toho co jim řekla nejen o budoucnosti,ale i o jejich minulosti. Zásada byla ať nikdy nic neříkají-až po výkladu. Aby ji to neovlivňovalo. Nevím,možná to je na prd-tedy pro mě určitě-ale pro ně asi ne,když k ní chodí pořád.
Kde je skepse k vjemu teď? Jak můžeš být skeptický k tomu co se právě TEĎ ODEHRÁVÁ? Mám pochybovat o tomto okamžiku? Skepse může nastat za vteřinu,nebo desetinu vteřiny,ale co je právě teď,je fakt. Nemůžu říct že to co je teˇ,je iluze. Možná je,ale já to vnímám jako fakt toho,co je-ať je to cokoliv. V tomto stavu ale nejde být dlouho-měřeno chronologickým časem-myšlení pořád odbíhá do budoucnosti nebo mimulosti,je to zvyk. O stavu teď-nemůžu moc mluvit,protože bych si vymýšlel,nejsem tak moc ukotvený v přítomnosti abych o tom mohl nějak moc mluvit. to bych kecal. Člověk který nemá potřebu se tímto zabývat-z různých důvodů-žije neustále myšlením v minulosti,což jšou vzpomínky,nebo budoucnosti,což jsou představy,víra. Ani jedno už a ještě neexistuje,jen v hlavě člověka,přesto se toho drží,protože nemůže a ani nechce přestat. Proč taky,když mu to doteď vyhovovalo? Je to jako s těmi kartami,pokud tě to znezajímá,opravdu nezajímá,ne jan jako námět ke konfrontaci,je to pro tebe nedůležité. Nic ti ti nedá,ani když budu vysvětlovat rok. Navíc mám v nĚkterých věcech co se týká tohoto ne úplně jasno,ne pochopením,ale nedostatkem praxe-česky řečeno,jsem líný jako-anglicky řečeno-PIG. ¨BIG PIG. Už veršuju i anglicky.

taron: Jenom je to někdy strašně únavné říkat pořád jedno a to samé,co je jasné a evidentní,potom mě to už odrovná a nemám chuť ani na slovo. já nejsem odpůrce duchovna,jsem odpůrce toho,co se jako duchovno tváří,a přitom je to jen materialismus pod maskou zbožnosti. Ale ani na materialismu není v podstatě nic špatného-na nic si neharaje,je to,co je,kdežto organizované,církevní náboženství je čisté pokrytectví. Howgh!

taron: Proč by jsi se omlouvala? Za co,?Za svůj názor? To já bych se omlouval někomu od rána do večera-jen do mě!:-)

taron: Ještě jednu poznámku-pokud kartářky mohou mít pravdu, ale jsou z 99% procent napojené na satana-jak říkáš-,znamená to že satan je pravdivý-a potom je to můj nejlepší přítel..:-)
Seznam mě s ním..:-)

Podívej,dneska údajně půl světa oslavuje "matku Terezu" je to už téměř kult osobnosti. Starala se o sirotky,umírající atd-údajně.
Ale pravda je úplně jednoduchá-katolická fanatička,která,pokud by peklo existovalo-mířila rovnou tam. To je jednoduchý fakt,pravda. Ne černobílá pravda,ale pravda. Nobelova cena-myslíš že by Ježíš toužil po Nobelově ceně kdyby teď žil?..Toto je pravá tvář "světice z pekla" :-)

http://www.atllanka.net/index.php?text=558-pekelny-andel-vatikan
u-matka-tereza??

Prý že když člověk umírá a trpí nesnesitelnými bolestmi-její slova- je to v pořádku,to ho líbá Kristus,bolest jsou prý polibky od Ježíše..
Když ti doktor místo léčby-nebo někomu Tvému blízkému-řekne místo podání morfia-to je v pořádku,to vás líbá Kristus- samozřejmě je to naprosto normální...
Dalo by se psát donekonečna o těchto zrůdnostech náboženství,které je vždy jen výplodem lidí..
Toto všechno píšu jen jako dodatek k mé cestě-necestě,proč jsem ten náboženský marasmus a všechno kolem opustil. Mě to stačilo,nevím co by ještě mohlo být horšího-pro mě.

taron: Podívej se např.na toto-když mi Vladan řekne že kartářky,duchové apod .jsou nesmysly,rozumím tomu,i když si to tak úplně nemyslím. Proč? Protože on to říká na základě toho,co mu řekla logika,rozum,a i třeba nějaká zkušenost. To chápu,i já se snažím hodně věcí pochopit tou trochou rozumu:-) co mám,i když s ním ve všem nemusím a samozřejmě logicky nesouhlasím. Ale to není problém. Ovšem když mi ty,nebo někdo podobně "postižený" náboženstvím,vírou,začne vykládat že výklad karet je od ďábla..Co mám na to říct? Já nevidím Boha a ni ďábla,vidím ustrašené zmanipulované lidi vírou,loutky na provázcích které vodí víra. To NENÍ útok,odsuzování,-to je fakt. Protestant,katolík,žid nebo muslim-všechno to je v základu stejné,nemusím chodit na kázání abych to viděl,stačí mi pozorovat adívat se na lidskou povahu,psyché,obecně-i sám na sebe. V některých věcech jsme my lidé stejní. prožíváme stejný strych,stejnou nejistotu,stejné naděje,zklamání,utrpení i radosti. Ne snad? Nepotřebuješ svaté manuály aby jsi tento jednoduchý fakt viděla. Život je učitel,ne vymyšlený paranoidní polidštěný Bůh. Je to opravdu tak těžké vidět? Netvrdím že MOŽNÁ není něco,co nejsme schopni jen tak poznat,ale tím že něčemu uvěřím,jsem s poznáváním skončil. Je ze mě věřící člověk,ne poznávající člověk,a nakonec jen člověk.. Copak to je tak těžké vidět?:-)

taron: No,jo,pořád stejná písnička-proto se do debat s věřícíma lidma nepouštím,proto jsou mi bližší ateisté,i když jím taky nejsem. Prostě a krátce jak jsem už řekl-nejde mluvit o moři s žábou ve studni. Nebo aspoň o rybníku. Protože si myslím že úplně jesně věci nevidíme nikdo,ale je možnost aspoň se pokusit poodrhnout oponu. Nevím jestli je lepší prožít život s jedním člověkem,protože se to údajně má.nebo nechat život ať působí a jít s ním. Asi jak pro koho,ale tady neřešíme osobní věci,to že jsem to všechno napsal je jen proto že nemám co skrývat,nebojím se satana ale spíš lidské hlouposti,nebojím se mrtvých,duchů, ale spíš živých-některých.

Snad na konec s těmito debatmi s Tebou o těchto věcech ještě toto-a vypíchl bych bod č.1-tedy já bych ho zdůraznil,jiní možná ne:


Čeho nejvíce litujeme před smrtí
Prosinec 15, 2011 | Leo Kladívko

by Pechan @deviantart.com
[via Inspiration an Chai] Bronnie Ware pracovala mnoho let se starými a umírajícími lidmi, sdílela s nimi poslední chvíle života. Na svém blogu nyní zveřejnila pět nejčastějších věcí, kterých umírající lidé litují. Co může být větší inspirací pro naše současné životy relativně daleko od smrti?

Jak se Bronnie se svými klienty bavila o tom, čeho v životě litují, některá témata se začala opakovat. Na základě tohoto článku pak vyšla celá kniha „The Top Five Regrets of the Dying“.

1) Přál bych si, abych měl odvahu žít život podle sebe, ne život podle očekávání druhých.
To byla nejčastější lítost ze všech. Když si lidé uvědomí, že se jejich život je téměř u konce a podívají se zpět, jednoduše vidí, kolik snů zůstalo nenaplněných. Většina lidí si nenaplnila ani polovinu svých snů a musela umřít s vědomím, že to bylo volbami, které udělali.

Je potřeba se pokusit naplnit alespoň některé z našich snů. Jakmile ztratíte své zdraví, bude pozdě. Zdraví přináší svobodu, kterou si málo kdo uvědomuje.

2) Přál bych si, abych býval tolik nepracoval.
Toto tvrdil každý umírající muž, se kterým jsem se setkala. Propásli dětství svých dětí a společnost svých rodičů. Ženy tuto lítost také zmiňovaly. Jelikož ale patřily ke starší generaci, většinou nebyly nositelky výdělku. Všichni muži, se kterými jsem pracovala hluboce litovali, že strávili tak velkou část svého života prací.

Zjednodušením životního stylu a vědomými rozhodnutími je možné omezit potřebu tak, že nepotřebujete takový příjem, jak si myslíte. A vytvořením více prostoru ve vašem životě se můžete stát šťastnějšími a otevřenějšími novým příležitostem, které mohou více vyhovovat vašemu životnímu stylu.

3) Přál bych si, abych býval měl více kuráže vyjádřit své pocity
Mnozí lidé potlačovali své pocity s cílem zůstat za dobře s okolím. Výsledkem byl život na lécích a fakt, že nikdy nebyli opravdu sami sebou. Mnozí si přivodili různá onemocnění vztahující se k zahořklosti a křivdám, které s sebou nesli.

Nemůžeme ovládat reakce ostatních. Přesto lidé zpravidla reagují, pokud změníte přístup pomocí upřímnosti. Nakonec vás to posune ke vztahům na úplně jiné úrovni. Buď tak, nebo to prostě odstraní nezdravé vztahy z vašich životů. Ať tak, nebo tak, vyhráváte…

4) Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
Lidé se většinou plně neuvědomí důležitost starých přátel, dokud se neocitnou na smrtelné posteli. A v ten moment již většinou není možné je dohledávat. Někteří se nechali svými životy natolik polapit, že jim „zlatá“ přátelství s lety utekla. Každému, když umírá, chybí staří přátelé…

Skoro každého polapil rušný životní styl natolik, že mu přátelství unikala. Ale, když se přiblíží smrt, fyzické detaily života odpadnou a lidé chtějí dát do pořádku své vztahy k přátelům. Většinou už to ale není možné, jsou příliš staří a chatrní. V posledních týdnech před smrtí zůstávají pouze láska a přátelství..

5) Přál bych si, abych si dovolil být šťastnější
Toto je překvapivě velmi časté přání. Mnozí si až do konce neuvědomili, že štěstí je volba (alespoň pro většinu z nás). Zamrzli ve starých vzorcích a zvycích. Takzvaný komfort rodiny zaplavil jejich emoce stejně jako fyzické životy. Hluboce v sobě však touží po opravdovém smíchu…

Když jste na smrtelné posteli, je vám jedno, co si o vás myslí ostatní. Je nádherné se uvolnit a smát se dlouho před smrtí.

Život je volba. Je to VÁŠ život. Volte vědomě, volte chytře, volte upřímně. Volte štěstí.

No,to jinak.jsou kartářky a kartářky-nebo kartáři. Opravdu dobrá kartářka ti nikdy nic takového neřekne,protože to neví,dobrá kartářka ti řekne že si máš dávat pozor-např.že je možnost nějakého problému na cestě,dobrá kartářka ti taky dopředu řekne že karty nikdy nevycházejí na sto procent-to nrní alibismus,ale poctivost,protože příště už ta osoba nemusí přijít-nikdo ji nenutí. Žil jsem s tou dámou čtyři roky a vím že to jaksi funguje-i když ne stoprocentně,ale dokud si k tomu nepřičichneš-myslím ke kartám.-)- a trošku objektibně to nezkoumáš... Ale pro mě nebyly u té paní problém její karty,ale její lpění na určitých názorech a žádná snaha o pochopení osttních věcí. Ale jak říkám -je to jedno,byla to určitá zkušenost,a každá zkušenost je pro mě dobrá zkušenost-dá se říct. Bylo toho víc co jí šlo-diagnostikování nemocí, to bylo tak na devadesát procent,a ještě jiné věci. Dá se říct že já jsem taky víceméně skeptik-ale ne úplný,než něco nechám být,zajímám se o to,ale posledních pár let se snažím nedělat závěry o ničem,jen se dívám. Něco občas podotknu,nebo zkritizuju, ale vnitřně jsem ve stavu ani ano,ani ne. Snažím se porozumět a nejen myšlením.i přímým vjemem-teď.

Vladan: Já odmítám obojí-tedy snažím se pokud vidím že se nějaký předsudek snaží v mé palici uhnízdit,ale někdy to zcela úplně nejde. v kostele se o tom,co tvrdí farář nemůžeš přesvědčit-až na onom světě,jestli nějaký je. O tom jestli kartářka kecá,nebo ne,se přesvědčit můžeš. Ale jsou i tady různí a různé existence,to je fakt. Např. Tarot není ani tak vykládání budoucnosti ,jako spíš psychologická poradna,ostatně Tarot ani k tomu původně-k vykládání budoucnosti není určený-a na to,aby to člověk trochu víc poznal,se musí o to zajímat,pokud to člověka nezajímá,nemá možnost do toho ani nahlédnout a jen pouhé odmítnutí toho jako nesmyslu,je jednoduché. Ale to platí u všeho,myslím.
Jde o to se přesvědčit sám na vlastní kůži,a to se snažím dělat,proto jsem taky většinu všeho,čím jsem procházel,nechal za sebou. Ale i ty karty a kartářky.

Vladan: Konečně Vladan něčemu věří! Vítám Tě do taronina klubu! :-) Tedy věří že to, co uvedl jsou všechno nesmysly..:-) Já neříkám tak ani tak,ale když se NĚCO stokrát,tisíckrát opakuje a funguje to, co s tím,že? V každém případě jde vždycky o zájem. Pokud něco člověka opravdu zajímá,tak se o tom na vlastní kůži přesvědčí. Potom může říct-funguje to,nebo je to kravina. A potom je to fakt-ne víra. Já jsem např.co se týká karet,speciálně Tarotu,viděl x-krát a vyzkoušel na sobě,že to tak na sedmdesát procent funguje. V důležitých věcech. Pokud by to tak nebylo,tak by přece nechiödili dvacet let stejní lidé ke stejné kartářce a říkali stalé totoéž-měla jste pravdu.. ale pro mě to velký význam nemá,zajímá mě přítomnost,ne budoucnost-ať už je jakkákoliv. Nakonec budoucnost ještě nikdy nikdo nezažil ani neviděl-jakmile nastane,je to přítomnost,myslím že ve skutečnosti ani nic jiného neexistuje,než přítomnost. Proto si myslím,že pokud existuje nějaká "věčnost"-není to nekonečně dlouhý čas,ale žádný čas.

taron: Jsi jako typická křesťanka ovlivněná vírou, plná předsudků a strachu,S kartářkou jsem několik let žil,znám jich několika sám Ti můžu karty vyložit-ale pro mě je to zábava,i když jsem se přesvědčil nespočetněkrát u druhých-že to funguje. Tedy ne můj výklad,to nedělám,jen pro sebe a pro zábavu. Nikdy jsem bez rozmyslu nic neurážel-to co tvrdím je většinou ověřitelné a to co se dělo-to že křesťanství má za sebou moře krve a utrpení je fakt-a vlastně s tím pokračuje v různých formách dodnec. Jestli považuješ pravdu za urážení druhých-potom ano,urážím často a rád. Jsi vystrašená z nějaké kartářky,ale že se držíš tradice,kterou by ani sám Ďábel nevymyslel,Ti nějak nevadí..Je to opravdu humorné.:-) Možná jsi si měla několikrát přečíst to motto,které před tímto psaním,ale nejsem si jistý jestli ti to něco řekne.