Občas prší... víc než voda...
 22.10.2007
11
V setrvalém zimním dešti
kráčíš slanou kaluží.
V sevření svých vlastních kleští,
výraz, co nic nedluží.

Zavři oči, rozhlédni se
skrz druhý okraj svého Já.
Otevřené pokladnice
najde ten, kdo nehledá.

Padá vločka, trocha vody.
Ruce zebou, srdce bije.
Půvab dvojí nepohody.
Šestihraná sympatie.

Odpovědi bez otázek,
vznášení se bez křídel,
výhra všech Tvých marných sázek,
pláč, co kdysi smát se chtěl.

První déšť bez kapky vody,
první slovo bez písmen.
Nezeptáš se na důvody?
Věříš ve svůj první sen?

Ze sbírky: Otazníky mládí
 25.02.2019 17:20
Tahle básnička je super výjimečný případ (reakce na komentář Azurové oblohy), dávám 100 %.
 16.07.2016 18:48
Velmi pěkné.
 06.11.2015 22:02
Moc hezká
 19.11.2007 21:59
fascinujes me a Tve basne s Tebou;)
 03.11.2007 02:34
pěkné obraty, zvlášť v prostřední části, líbí :)
 02.11.2007 02:37
 Azure Sky
je to pěkný, promiň jestli se tě nějak dotknu ale já nebudu dávat 100 každýmu.
100 si nechávám pro super výjmečné případy
 28.10.2007 16:52
Tak zase jednou báseň, která je opravdu hodně dobrá... poetičnost jedna báseň =) a konečně rýmovaná báseň a ještě navíc takhle... no prostě dobré... =)...
 23.10.2007 10:59
 ruach
krasne... vzdycky mi tvoje basnicky zvednou naladu svou plynulosti.krasne prechazis z verse do verse bez kreci:)dekuju za poteseni:)
 22.10.2007 21:08
Pěkné...moc :)
 22.10.2007 20:49
Mocky pěkná! Ta se ti opravdu povedla! :-)
 22.10.2007 20:38
koukám... chválím... ;).... nádherná...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.