|
Týden stará. Teď už to zaplaťpámbů je tak, jak má být. Snad...
|
Když do tmy prší
někdy zní to jako slova
Možná je čas
chvíli zastavit a poslouchat
Je zimní slunovrat
a včera
vykvetla mi
na zahradě růže
...
Tak vlastně nevím
jestli mám být rád...
Jestli něco dokážeme, tak přemýšlet nad tím určitě... ale dokážeme to opravdu rozpoznat, vycítit, kde je pravda? To už je tvrdší oříšek. Já se o to každopádně snažím (více i méně úspěšně), ale myslím si, že lidstvo obecně ještě čeká hodně tvrdých zkoušek, než se opravdu probere(me). Takže uniká, rozhodně si myslím, že uniká, a zrovna to, co je ve skutečnosti nejdůležitější... Pevně ale věřím tomu, že to má všechno svůj čas... a smysl.
Leslie: S tou růží máš pravdu, asi vážně nejde nebýt rád. Ale - dokážeme ještě vůbec přemýšlet nad tím, co to všechno znamená? Nebo už jsme tak otupělí a do sebe zahledění a zaslepení, že už nevnímáme, jestli nám třeba něco daleko nás přesahujícího neuniká?
Krásná. Příjemné zamyšlení. Taky někdy hledám v dešti slova. K tomu, jestli být nebo nebýt rád... no, na to, co se teď pořád děje, mám svojí teorii, ale asi už to úplně nepatří na literární server a do komentáře k básni. Ta růže je ale něco tak krásného, že za ni snad člověk nemůže nebýt rád, ani když vykvete v prosinci. Já rozhodně ráda jsem. Víc mě spíš trápí sníh v dubnu...
"Ó Velký Duchu, jehož hlas slyším ve větru,
jehož dech oživuje svět..." (indiánská modlitba). Ta slova v dešti budou podobná... taky jim ráda naslouchám. A růže na zimní Slunovrat? Mám pocit, že je teď tak zvláštní čas, že nejen růže se chovají jinak, než jsme zvyklí. Snad Velký Duch ví, co dělá.
jehož dech oživuje svět..." (indiánská modlitba). Ta slova v dešti budou podobná... taky jim ráda naslouchám. A růže na zimní Slunovrat? Mám pocit, že je teď tak zvláštní čas, že nejen růže se chovají jinak, než jsme zvyklí. Snad Velký Duch ví, co dělá.
první dvě sloky mě velmi oslovily.. ale báseň, jako celek, je stejně úžasná.. a k obsahu.. no, nejsem ráda.. já ne.. protože věci nejsou, jak mají být..
Zamila: vanovaso: Díky za zastavení :-) Myslel jsem to trochu jinak. Ten déšť může znít jako vzkaz. Nevím, jestli je úplně dobrý, že v prosinci kvetou růže. Jakkoli je to hezký. Ale možná ano, třeba to tak vlastně má být. Já nevím.
Zamila
Jééé, to je pěkný :-) Taky mam čerstvou báseň o růžích :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prosincová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zmatená
Předchozí dílo autora : Šejdíř
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jiskřička [18], jana.roz@seznam.cz [17], Kirsty [17], něco končí [14], Conely [9], cavansit [8], Andrea [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

