Název je asi trochu mimo, ale vlastně nevím, jak jinak to pojmenovat. Tísícdvěstěpadesátásedmá písnička s tímhle akordickým postupem...
19.12.2014 24 1524(28) 0 |
|
Zmačkaný kostým zamknu do skříně
na zítra dávno jiný mám
ta špetka studu snadno utopí se ve víně
vždyť je to hra
možná jen o malinko přehrávám
Zatím se někde venku po střechách
kočičím krokem plíží čas
a vítr sbírá
Už dávno ví
už dávno nespěchá
tak jako tak dojde na každého z nás
Jednou mi stejně zlomí vaz
A šejdíř život znova
z rukávu tahá slova
o tom že má co kdo si zaslouží
Večerem letí ptáci
cesty se v šeru ztrácí
pak přijde noc
Už zase
potmě šlapu do louží
Zmačkaný kostým zamknu do skříně
líčidly poopravím tvář
večery v lesku
a noci ve špíně
hraju své role
a vlastně jsem i nejsem lhář
31.03.2015 - 10:37
Leslie: To jsi vystihla moc hezky. Přesně tyhle myšlenky se mi totiž honily hlavou. Líp než ty bych to už asi nedokázal popsat. Strašně rád bych řekl něco duchaplného, ale jestli tu má dneska někdo nasněžíno v hlavě, jsem to docela určitě já :-)
Díky za tvoje slova a za tvoje porozumění. Vážím si toho :-)
Díky za tvoje slova a za tvoje porozumění. Vážím si toho :-)
31.03.2015 - 10:23
Vidíš, a já to v té písni s tím herectvím vnímala trochu jinak. Pro mě spíš jakoby to bylo o takových těch rolích, do kterých nás staví život sám, ale vlastně nás tam tlačí i společnost (např. otec/matka, manžel/ka, syn/dcera, nebo i třeba povolání...atd). Jakoby byl subjekt písně už tak unaven žitím, ale i tak je prostě nucen ráno vstát, dostat se do té své role (případně rolí) a hrát hru jménem Život. A taky v tom vidím takové to, jak člověka společnost vnímá v první řadě třeba jako manželku a básnířku, nebo otce a učitele, ale až pak teprve vnímá to, co ten člověk skutečně je (a to bohužel ne vždy). Z určitého hlediska každý člověk je i není lhář, protože i ten nejupřímnější člověk nikdy navenek nemá šanci ukázat vše, co skutečně je, ale jen zlomek, ještě třeba nějakým způsobem zkreslený...
Samozřejmě v té tvé písni je to o někom, kdo je opravdu nešťastný člověk, tam to nezní jako občasná únava ,.. ale spíš mi to připadalo o tomhle, než o vědomém předstírání a hraní her...
No, doufám, že to je alespoň trochu srozumitelný, já mám dneska nějak nasněžíno na mozku a nějak se mi vůbec nedařilo vymáčknout :-)
Jo a s těma stavama jsem myslela smutné stavy obecně... ale oni samozřejmě mají taky něco do sebe a rozhodně mají svůj účel. Navíc pak vznikají takovéhle skvosty...
Samozřejmě v té tvé písni je to o někom, kdo je opravdu nešťastný člověk, tam to nezní jako občasná únava ,.. ale spíš mi to připadalo o tomhle, než o vědomém předstírání a hraní her...
No, doufám, že to je alespoň trochu srozumitelný, já mám dneska nějak nasněžíno na mozku a nějak se mi vůbec nedařilo vymáčknout :-)
Jo a s těma stavama jsem myslela smutné stavy obecně... ale oni samozřejmě mají taky něco do sebe a rozhodně mají svůj účel. Navíc pak vznikají takovéhle skvosty...
31.03.2015 - 10:03
Leslie: Díky za tak krásný komentář. Máš pravdu, je to takový dojem a zamyšlení nad tím, co občas vidím kolem. Já sám takové stavy opravdu nemívám. Jsem tak mizernej herec, že mě všichni okamžitě prokouknou. A to je vlastně asi dobře :-)
31.03.2015 - 09:50
Já ti tu ještě nenechala komentář? Tomu se mi ani nechce věřit, když vezmu v úvahu, kolikrát jsem ji už slyšela. ;-) Je krásná. A svým způsobem hrozně smutná... tak moc, až to člověka tíží a trochu mu zůstane ležet na prsou i nějakou dobu potom, co ji přestane poslouchat. Možná proto jsem nekomentovala. Ten smutek je tam přitom tak nenápadně vložený, ale pomalu pomaličku se do člověka provrtá, hluboko pod povrch... je z toho znát i určitá únava životem, bezmoc... I tak je ale krásná... a je pravdivá, tak pravdivá, až se člověk trochu stydí, že to někdo dokázal tak trefně vyslovit. Přeju ti, ať takových chvil prožíváš co nejmíň a doufám, že jsi to vložil do té písně a ulevilo se ti. Já naštěstí takových stavů mám míň a míň :-) I když co já vím, možná to z té písně vnímám jen já a ty jsi to tak vůbec necítil, jen ses jen tak zamyslel a nebo zachytil nějaký dojem... tak snad tu moc neplácám :-) Každopádně je nádherná. A přidávám se k těm zájemcům o koncert, ale to tě asi moc nepřekvapí :-)))
23.12.2014 - 09:30
VKate: Už jsem to tady někde psal - třeba se toho jednou dožijem :-) Díky za návštěvu :-)
23.12.2014 - 09:28
Zamila: Noty asi nebudou. Kdo by se s tím taky psal? Vlastně by to ani nemělo cenu, protože máloco zahraju dvakrát po sobě úplně stejně. Kdybych si to zapsal do not, musel bych se to naučit a dodržovat a to by mě už pak nebavilo :-) A dík moc :-)
22.12.2014 - 20:35
hm..., jakoby mi tam něco vadilo a už vím co, asi ten smutek, jakási bezmoc...
nádherná
nádherná
20.12.2014 - 16:11
Nádherná a mému srdci velmi blízká. Občas padám únavou z toho hraní hry jménem Život...
19.12.2014 - 23:30
Amelie M.: No jo, mám takový nějaký posmutnělý období, nebo co... ale dneska mi začaly prázdniny :-) Dík :-)
19.12.2014 - 23:00
musela jsem jí přijít na chuť.. ale po třetím poslechu jsem do ní pomalu pronikla.. ona je vlastně děsně smutná, sakra.. ale hezká.. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šejdíř : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Prosincová
Předchozí dílo autora : *.*.*.*
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
johNMadhead [14], SweetSimik [13], Singularis [12], Janina [12], luciusmius [3], Lamm [3], Mandy78 [1]» řekli o sobě
Nikytu řekla o Psavec :Umí-li někdo spojit báseň a vtip, pak je to právě Psavec! U jeho básní ze vždy dobře zasměju a za to mu moc děkuju.-)