Název je asi trochu mimo, ale vlastně nevím, jak jinak to pojmenovat. Tísícdvěstěpadesátásedmá písnička s tímhle akordickým postupem...
přidáno 19.12.2014
hodnoceno 24
čteno 1524(28)
posláno 0


  
Zmačkaný kostým zamknu do skříně
na zítra dávno jiný mám
ta špetka studu snadno utopí se ve víně
vždyť je to hra
možná jen o malinko přehrávám

Zatím se někde venku po střechách
kočičím krokem plíží čas
a vítr sbírá

Už dávno ví
už dávno nespěchá
tak jako tak dojde na každého z nás

Jednou mi stejně zlomí vaz


A šejdíř život znova
z rukávu tahá slova
o tom že má co kdo si zaslouží

Večerem letí ptáci
cesty se v šeru ztrácí
pak přijde noc

Už zase
potmě šlapu do louží


Zmačkaný kostým zamknu do skříně
líčidly poopravím tvář
večery v lesku
a noci ve špíně
hraju své role
a vlastně jsem i nejsem lhář
  
přidáno 31.03.2015 - 10:37
Leslie: To jsi vystihla moc hezky. Přesně tyhle myšlenky se mi totiž honily hlavou. Líp než ty bych to už asi nedokázal popsat. Strašně rád bych řekl něco duchaplného, ale jestli tu má dneska někdo nasněžíno v hlavě, jsem to docela určitě já :-)
Díky za tvoje slova a za tvoje porozumění. Vážím si toho :-)
přidáno 31.03.2015 - 10:23
Vidíš, a já to v té písni s tím herectvím vnímala trochu jinak. Pro mě spíš jakoby to bylo o takových těch rolích, do kterých nás staví život sám, ale vlastně nás tam tlačí i společnost (např. otec/matka, manžel/ka, syn/dcera, nebo i třeba povolání...atd). Jakoby byl subjekt písně už tak unaven žitím, ale i tak je prostě nucen ráno vstát, dostat se do té své role (případně rolí) a hrát hru jménem Život. A taky v tom vidím takové to, jak člověka společnost vnímá v první řadě třeba jako manželku a básnířku, nebo otce a učitele, ale až pak teprve vnímá to, co ten člověk skutečně je (a to bohužel ne vždy). Z určitého hlediska každý člověk je i není lhář, protože i ten nejupřímnější člověk nikdy navenek nemá šanci ukázat vše, co skutečně je, ale jen zlomek, ještě třeba nějakým způsobem zkreslený...
Samozřejmě v té tvé písni je to o někom, kdo je opravdu nešťastný člověk, tam to nezní jako občasná únava ,.. ale spíš mi to připadalo o tomhle, než o vědomém předstírání a hraní her...

No, doufám, že to je alespoň trochu srozumitelný, já mám dneska nějak nasněžíno na mozku a nějak se mi vůbec nedařilo vymáčknout :-)

Jo a s těma stavama jsem myslela smutné stavy obecně... ale oni samozřejmě mají taky něco do sebe a rozhodně mají svůj účel. Navíc pak vznikají takovéhle skvosty...
přidáno 31.03.2015 - 10:03
Leslie: Díky za tak krásný komentář. Máš pravdu, je to takový dojem a zamyšlení nad tím, co občas vidím kolem. Já sám takové stavy opravdu nemívám. Jsem tak mizernej herec, že mě všichni okamžitě prokouknou. A to je vlastně asi dobře :-)
přidáno 31.03.2015 - 09:50
Já ti tu ještě nenechala komentář? Tomu se mi ani nechce věřit, když vezmu v úvahu, kolikrát jsem ji už slyšela. ;-) Je krásná. A svým způsobem hrozně smutná... tak moc, až to člověka tíží a trochu mu zůstane ležet na prsou i nějakou dobu potom, co ji přestane poslouchat. Možná proto jsem nekomentovala. Ten smutek je tam přitom tak nenápadně vložený, ale pomalu pomaličku se do člověka provrtá, hluboko pod povrch... je z toho znát i určitá únava životem, bezmoc... I tak je ale krásná... a je pravdivá, tak pravdivá, až se člověk trochu stydí, že to někdo dokázal tak trefně vyslovit. Přeju ti, ať takových chvil prožíváš co nejmíň a doufám, že jsi to vložil do té písně a ulevilo se ti. Já naštěstí takových stavů mám míň a míň :-) I když co já vím, možná to z té písně vnímám jen já a ty jsi to tak vůbec necítil, jen ses jen tak zamyslel a nebo zachytil nějaký dojem... tak snad tu moc neplácám :-) Každopádně je nádherná. A přidávám se k těm zájemcům o koncert, ale to tě asi moc nepřekvapí :-)))
přidáno 23.12.2014 - 09:30
VKate: Už jsem to tady někde psal - třeba se toho jednou dožijem :-) Díky za návštěvu :-)
přidáno 23.12.2014 - 09:28
Zamila: Noty asi nebudou. Kdo by se s tím taky psal? Vlastně by to ani nemělo cenu, protože máloco zahraju dvakrát po sobě úplně stejně. Kdybych si to zapsal do not, musel bych se to naučit a dodržovat a to by mě už pak nebavilo :-) A dík moc :-)
přidáno 23.12.2014 - 09:20
Lenča: Timothy A. Postovit: taron: Kalimero: Díky moc všem :-)
přidáno 22.12.2014 - 20:35
hm..., jakoby mi tam něco vadilo a už vím co, asi ten smutek, jakási bezmoc...

nádherná
přidáno 21.12.2014 - 12:50
pěkný hlas.:) :D
přidáno 20.12.2014 - 23:43
DDD: bezva, užívej volno :)
přidáno 20.12.2014 - 22:40
Krásná ... a opět se dožaduji not ! :-D
přidáno 20.12.2014 - 20:36
Líbí se mi.)
přidáno 20.12.2014 - 16:11
Nádherná a mému srdci velmi blízká. Občas padám únavou z toho hraní hry jménem Život...
přidáno 20.12.2014 - 16:09
DDD: ja chci taky na koncert!!! :)
přidáno 20.12.2014 - 14:11
ŽblaBuňka: poll: Ailin: Díky moc za návštěvu :-)
přidáno 20.12.2014 - 13:13
doznívá mi v duši
přidáno 20.12.2014 - 06:59
Povedená :-)
přidáno 19.12.2014 - 23:46
Ten název mi připomíná Čaroděje ze země Oz...
přidáno 19.12.2014 - 23:33
vanovaso: Díky moc :-)
přidáno 19.12.2014 - 23:33
Severak: OK, třeba se toho oba dožijem :-)
přidáno 19.12.2014 - 23:30
Amelie M.: No jo, mám takový nějaký posmutnělý období, nebo co... ale dneska mi začaly prázdniny :-) Dík :-)
přidáno 19.12.2014 - 23:00
musela jsem jí přijít na chuť.. ale po třetím poslechu jsem do ní pomalu pronikla.. ona je vlastně děsně smutná, sakra.. ale hezká.. :-)
přidáno 19.12.2014 - 22:13
dej vědět, až bude koncert ;-)
přidáno 19.12.2014 - 19:50
Nádherná... a hudba a hlas to jen umocňují...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šejdíř : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Prosincová
Předchozí dílo autora : *.*.*.*

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming