Jsi prokřehlý, příteli můj?
Pojď, posaď se k mému ohýnku
a natáhni ruku k plamínku
ať ucítíš, jak uvnitř skrytě
horkým dechem
doutnám si tě.
Přistup blíž, příteli můj.
Roztáhni prsty i zkřehlou dlaň
tak ráda ji znovu zahřívám
a vzpomínám.
Už nehořím.
Jen plápolám.
Tak neměj strach, příteli můj.
Dnes už tě nespálím.
Není to plamen, spíš jen dým
nad strništěm sežehlým
snad proto popel nehasím...
Jen o jedno tě, příteli můj, poprosím.
Něžnými slůvky nefoukej.
Nebo se
znovu
rozhořím.
Pojď, posaď se k mému ohýnku
a natáhni ruku k plamínku
ať ucítíš, jak uvnitř skrytě
horkým dechem
doutnám si tě.
Přistup blíž, příteli můj.
Roztáhni prsty i zkřehlou dlaň
tak ráda ji znovu zahřívám
a vzpomínám.
Už nehořím.
Jen plápolám.
Tak neměj strach, příteli můj.
Dnes už tě nespálím.
Není to plamen, spíš jen dým
nad strništěm sežehlým
snad proto popel nehasím...
Jen o jedno tě, příteli můj, poprosím.
Něžnými slůvky nefoukej.
Nebo se
znovu
rozhořím.
26.10.2013 13:54
Něžnými slůvky nefoukej-to je prostě krása..hluboce se mi to vrylo do mých pocitů,které nyní prožívám..
23.10.2013 15:16
Sucháč: Vyděsil mě samozřejmě ten hlubohý cit, protože vím, z jaké inspirace ta báseň vznikla. Na druhé straně je fakt, že u mě z reality zpravidla vychází jenom nápad, prvotní myšlenka, která mě nakonec zavede někam trochu jinam, a výsledný obraz už se mnou nemá až tolik společného... teda aspoň doufám :)
21.10.2013 09:22
Sucháč: Díky za komentář, i když mě tak trochu vyděsil. Buď umím psát o něčem, co není, nebo je tam něco, o čem nevím... sakra sakra.
18.10.2013 10:11
ŽblaBuňka: alm.heart: Díky za návštěvu! Podzim na krku, tak aspoň čtení může zahřát... až přituhne, zkusím přijít s něčím ostřejším ;-)
17.10.2013 16:57
Jiří Turner: Děkuji za pochvalu, Jiří. Co píšete, je ohromně zajímavé, protože já to opravdu vnímám právě opačně. Vyšší stupeň hořet je podle mě planout. Oheň plane, ale ohýnek si může jen tak mihotavě plápolat... Tak nevím, třeba nás někdo rozsoudí :)
17.10.2013 15:59
Napsala jste, Orionko, moc hezkou báseň s krásnou "holčičí" poetikou. Jen bych si dovolil malou poznámku ohledně významu slova plápolat, já bych se přiklonil (v souladu se sémiotikou)vyššímu stupni slova hořet, Vy to asi vnímáte opačně...
17.10.2013 12:28
Krááása. Hezky jsi to popsala. Ten stav ,,hormonálně citového,, zklidnění. Moc dobře se to četlo. Je to poetické a lehké.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.