Kdo nechce číst, může poslouchat. Dlouhá, ale důležitá. Pseudo-slam.

Že by jarní únava, nebo spíš celoroční? Báseň postrádá metafory a obrazotvornost, styl je spíše úsporný… unavený, řekl by možná někdo.

Miluji ten pocit, když mám nějakou vizi a pak zjistím, že už to existuje. Jakoby to človek chytal odkudsi z kolektivního nevědomí. Tak mě teď nadchlo kintsugi z japonského umění a filozofie, byť pro báseň funguje spíš jako metafora.