|
Jak říkal král Já První: "Můj sen je můj sen a mně se bude zdát jen to, co chci, aby se mi zdálo." A já k tomu dodávám : "V té chvíli klidné, volné, buďte dívky svolné. Vždyť každé malé dítě ví, že ze snů se děti nerodí." A to platí i pro pohlavní choroby a další to neřády ničící naše tělo.
|
|
Báseň s dvojsmyslným názvem o slastech a strastech lidského života, která ukončuje tuto sbírku. Děkuji všem, kteří přečetli nebo dokonce okomentovali některé dílo ze "Vzpomínek přítomnosti".
|
|
Neztácejte naději!!! I když se Vám zdá, že Váš život ztrácí smysl a Vaše osobnost cenu.
|
|
Mé druhé a pravděpodobně poslední letošní dílo vznikalo dlouhou dobu a obsahuje mnoho mých vnitřních pocitů.
|
|
Smutný a vážný text v rychlé a zběsilé formě. Takže si držte klobouky a otevřete oči dokořán. Bude to jízda. :-)
|
|
Nestydova báseň s příznačným názvem "O studu".
|
|
Milovat to, co nás ničí, je přímá cesta k úplnému vyhoření.
|
|
Výkřiky bolesti ukryté mezi čtyřmi stěnami domu hrůzy. Kolikpak je na světě takovýchto domů....... A zdalipak někdy slunce prozáří zmrzlé to tváře v nich ukryté......
|
|
Intro do mé nové sbírky "Vzpomínky přítomnosti", kterou Vám hodlám postupně představit v celé své kráse.
|
|
Záchranné polštáře tlumí kruté rány osudu, žel často pouze v realitě snové.
|
|
Taková omluva Kamilce za Sázavafest 2011, holt nejsem nejlepší společník.
|
|
Je to tak asi rok nazpět, kdy v jednom malém baru na benešovském nádraží všem žíznivým bratrům nalévala sestra životodárné tekutiny. To se to pilo, až se někdy i přepilo... Žel už tam není. Vzpomínám s láskou. Takže pro Tebe, Kamilko. A taky pro všechny padlé bratry...
|
|
Lásky se mnohdy mění stejně rychle jako roční období... Jarní paprsky je zrodí, aby později v zimě uklouzly po ledu a spadly z hvězdných výšin na tvrdou zem...
|
|
Energie až do rána
|
|
Utéct realitě
|
|
Touha po prchavém štěstí, které na okamžik rozplyne realitu všedního bytí...
|
|
Sliby chyby, proto je lepší nikomu nikdy nic neslibovat !!! Neslíbíš, nemusíš si vyčítat, žes to nesplnil. Ale Vy stejně budete slibovat dál, stejně jako já... No přece slibem nezarmoutíš !
|
|
Po dvou letech přišla nečekaně báseň, která nepočká a touží být zveřejněna teď hned v noci. Možná i proto, že je posetá hvězdami...
|