Jak asi vstáváš,
když slunce vznáší se,
pozvolna opouští koruny stromů.
A komu dáváš
na odiv barvy své
ukryté před světem ve stěnách domu.
Ač ten či onen,
tak nejsem to já,
kdo polibek dá
na Tvůj květ,
co s ním rozsvicím - zhasínám svět.
když slunce vznáší se,
pozvolna opouští koruny stromů.
A komu dáváš
na odiv barvy své
ukryté před světem ve stěnách domu.
Ač ten či onen,
tak nejsem to já,
kdo polibek dá
na Tvůj květ,
co s ním rozsvicím - zhasínám svět.
03.07.2017 21:18
Zamila
Ten závěr tam fakt nesedne, první dvě strofy mají pěknou atmosféru... :-) Hezky zní.
25.06.2017 21:58
Začátek je super, ale ten konec mi přijde nedotažený, jako bys chtěl mít tu báseň co nejrychleji z krku… a je to škoda, mohla by být moc pěkná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.