Ty mě ale umíš vtáhnout.. Líbí se mi už kvůli milovanému sněhu.. ale hlavně.. úžasně jsi opsal třeba pohled do očí.. to mě dostalo :)
Jiří Turner: Pravda.. byla to spíše taková rychlovka abych pravdu řekl.. :)
Souhlasím se Zamilou, je to zajímavý pokus. Jak sám píšeš, chce si to trochu vyhrát. S rytmikou a rýmem, dodal bych.
Myslím, že i tebe trochu zatahá za uši: už nemá pro co bojovat/nezbývá mu, než se schovat.
Myslím, že i tebe trochu zatahá za uši: už nemá pro co bojovat/nezbývá mu, než se schovat.
Jiří Turner: No, ona ta báseň z dálky vypadá jako ten zdejší (tak často praktikovaný) jev experimentálního proudu vědomí :-D Ale když se člověk začte, zjistí, že rýmy i myšlenka jsou originální :-) A neděkuj. Sice si tu chválu vzhledem k Tvým komentářům u mých básní moc nezaloužíš, ale co :-D ;-)
Zamila: Děkuji za komentář, Zamilo, musel si chudák Faethon na něho docela počkat. Myslel jsem, že jsem zcela minul vkus "svých čtenářů". Teď vidím, že ne úplně všech. :)
M.M&H: Teď jsem se koukla na věk a beru všechno zpět :-D Né, ironie :-) Na ty léta je to ale pěkný kus poezie :-)
Hezké téma, pěkný jazyk, možná by to chtělo víc starosvětské mluvy ;-) a trochu vybrousit a bude to ještě hezčí báseň než je teď :-) PS: Něco v Tobě je :-)
Leslie: Milá Leslie, rád ti odpovím na všechny tvé otázky, nejsem si jenom jistý, zda li se mne opravdu ptáš, nebo jen svým způsobem vzdoruješ tomu, co jsem ti napsal.:)
Ale popořádku:
Opravdu si myslím, že píšeme básně pro čtenáře a nemá to nic společného se snahou se někomu zavděčit. Není to v žádném rozporu s tím, že tvoříme ze své potřeby tvořit.
O vesmírných silách ovlivňujících tvorbu nic nevím, ale respektuji názor, že to tak někdo může vnímat. Stejné je to s múzami, které já vnímám jako synonymum naší invence cosi napsat. Se vším , co píšeš o sebepoznání, touze a nutnosti vyjádřit se souhlasím. Myslím, že to má v sobě každý. K tomu abychom to vnímali, není potřeba to ani napsat, ani vyslovit. Pokud to vyslovím nebo napíšu, sděluji to někomu dalšímu.
Báseň sice bude básní, i když ji nikdo nikdy nepřečte. Bude jen marná, protože nenaplní svůj smysl.
Umělec tvoří, jak sama píšeš, aby se vyjádřil. Vyjadřovat se sám sobě mi nepřijde smysluplné. To mi stačí o tom přemýšlet a vnímat.
Hezky píšeš o potřebě kritiky pro sebezdokonalení (a to i ve svém profilu), ale na žádost o vysvětlení reaguješ podrážděně. Jak to tedy je?
Myslím si, že když nás někdo nepochopí, mělo by být první naší otázkou: jestli já jsem se špatně nevyjádřil? A to platí nejen v poezii.
Myslím (obecně), že čtenáře si nevybíráme(pominu li zcela adresně směrovaná díla), ale čtenáři si vybírají nás. My jen tušíme, že někoho asi neoslovíme, protože nejsme jeho "šálek čaje", ale i v tom se můžeme sakra splést.
O tom, že máš "právo nevypovídat" na kritiku a dotazy nereagovat, je asi zbytečné psát. Co si pak o tom někdo myslí, už ovšem nemůžeš ovlivnit.
Není, myslím, žádný rozdíl mezi čtenářem píšícím a nepíšícím. Proč by měl být? V okamžiku, kdy čtu cizí dílo, stávám se čtenářem. Jakým, záleží na mnoha ohledech, ale asi ne (nebo nemnoho) na tom, jestli sám píšu. Kritika zdobí cit pro hodnocenou věc a hluboké znalosti, ne angažovanost v té věci.
Konečně ten, kdo si tvé dílo přečte, přemýšlí o něm, několikrát ho okomentuje, není asi tím, kdo si náhodou zapnul internet... a ejhle Leslie... Je to tvůj čtenář. A ten se s tebou pro dnešek loučí...
Měj se hezky.
Jirka
Ale popořádku:
Opravdu si myslím, že píšeme básně pro čtenáře a nemá to nic společného se snahou se někomu zavděčit. Není to v žádném rozporu s tím, že tvoříme ze své potřeby tvořit.
O vesmírných silách ovlivňujících tvorbu nic nevím, ale respektuji názor, že to tak někdo může vnímat. Stejné je to s múzami, které já vnímám jako synonymum naší invence cosi napsat. Se vším , co píšeš o sebepoznání, touze a nutnosti vyjádřit se souhlasím. Myslím, že to má v sobě každý. K tomu abychom to vnímali, není potřeba to ani napsat, ani vyslovit. Pokud to vyslovím nebo napíšu, sděluji to někomu dalšímu.
Báseň sice bude básní, i když ji nikdo nikdy nepřečte. Bude jen marná, protože nenaplní svůj smysl.
Umělec tvoří, jak sama píšeš, aby se vyjádřil. Vyjadřovat se sám sobě mi nepřijde smysluplné. To mi stačí o tom přemýšlet a vnímat.
Hezky píšeš o potřebě kritiky pro sebezdokonalení (a to i ve svém profilu), ale na žádost o vysvětlení reaguješ podrážděně. Jak to tedy je?
Myslím si, že když nás někdo nepochopí, mělo by být první naší otázkou: jestli já jsem se špatně nevyjádřil? A to platí nejen v poezii.
Myslím (obecně), že čtenáře si nevybíráme(pominu li zcela adresně směrovaná díla), ale čtenáři si vybírají nás. My jen tušíme, že někoho asi neoslovíme, protože nejsme jeho "šálek čaje", ale i v tom se můžeme sakra splést.
O tom, že máš "právo nevypovídat" na kritiku a dotazy nereagovat, je asi zbytečné psát. Co si pak o tom někdo myslí, už ovšem nemůžeš ovlivnit.
Není, myslím, žádný rozdíl mezi čtenářem píšícím a nepíšícím. Proč by měl být? V okamžiku, kdy čtu cizí dílo, stávám se čtenářem. Jakým, záleží na mnoha ohledech, ale asi ne (nebo nemnoho) na tom, jestli sám píšu. Kritika zdobí cit pro hodnocenou věc a hluboké znalosti, ne angažovanost v té věci.
Konečně ten, kdo si tvé dílo přečte, přemýšlí o něm, několikrát ho okomentuje, není asi tím, kdo si náhodou zapnul internet... a ejhle Leslie... Je to tvůj čtenář. A ten se s tebou pro dnešek loučí...
Měj se hezky.
Jirka
Wau, skvělý příběh. A hlavně pravdivý, spousta lidí propásne svou příležitost kvůli ,,důležitějším'' věcem a neřekne, to, co má na srdci. Vážně vydařený příběh.
Jen tak mě to zajímalo, jak to člověk poslouchá každý den, začne o tom časem přemýšlet :)
Amelie M.: Já jsem na lásku, no ... Na papíře :-D Já miluju šeřík a konvalinky, cokoliv, co extrémně voní :-) Tulipány jsou fajn na jaře na zahrádce (chytrá poznámka floristy :-D), mam tam ty drahý střapatý a paňmámy jsou z nich celý hin a furt mi čučej přes plot :-)
Ty bláho, v patnácti letech napsat něco tak čtivého a poutavého, to klobouk dolů. Podle mě máš dost dobrý styl psaní a to, že sem tam někam uskočíš, to se v tak dobrém textu ztratí ;)
Zamila: Ty jsi na tu lásku vid? :-) Já tulipány miluju, takže, pokud někdy budu ještě psát o kytkách, tak především o nich.. Díky za komentík ;)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
adelhamerska» narozeniny
octopus [17], Dott [17], Obláčková [16], rezka [15], Artie [15], Deny [14], madanga [12], Neděle [7], zabijakplic [5]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.

