vanovaso: ono všechno má svůj čas.. nic se nemá uspěchat.. říká se, že člověk, který přijde moc brzy po podobné události, je pro toho druhého, spíš takovým "převozníkem", než partnerem pro budoucnost..

Amelie M.: díky, no raději bych se procházela v parku zalitém sluncem, než takhle slzami zalitá...

korálek: díky, já stále nechápu...

někdy mám pocit, že teprve člověk, raněný bolestí, je schopen vydat ze sebe podobné myšlenky, verše.. hezká je.. "doufám, že jenom ve snách procitnu".. hmm..

překrásná, chápu ... ))

vanovaso: Nápodobně ... A - ale kdeže. Myslím, že kdo psaní opravdu miluje, nepřestane psát nikdy :-)

Zamila: díky, ale nějak tomu přestávám věřit.../tedy u sebe/ a možná...možná bychom pak přestali psát...

Nemyslet.. ach.. po tom toužím často :) Skvělá je.. úplně ji cítím..

.. když přiblíží se múza.. je krásně.. :)

Pěkná, smutná, upřímná a srdcebolná ... Líbí se mi a držím palce nám všem, ať se jednou zase naše zdejší verše rozjasní štěstím a láskou ... :-)

jj, koloběh života nezastavíme..

ale tobě děkuji za zastavení :-) neboj, bude ještě komu volat.. bude.. ;)

Tiež mám o nich takúto predstavu, ten záver nevynímajúc.

jj, znám ten pocit a z něho prameící strach, kdy člověk každé zazvonění prožívá se strachem, a nemusí to být jen v noci... bohužel , jsem zažila i ty nejhorší... nikomu je nepřeju... a potom, když je telefon hluchý ,nebo ho na druhé straně nikdo nezvedá... a už nikdy nezvedne...

Pár nehybných soch hledí do neznáma.. tak to mě dostalo :)) pěkný.. i když.. MHD je moje smrt.. doteď neumím pořádně číst v jízdních řádech.. nicméně když už se jednou za pětiletku dostanu do autobusu, také pozoruju.. nejenom tam ;)

loner: tohle teda beru šéfe.. tak by to mohlo být ;)

Amelie M.: dar = definitiva, jednou provždy ... půjčka = něco dočasného, počátek a konec .. tak jsem to myslel

Amelie M.: no ... Na stojáka taky můžu ... líbí se mi spontánní humor a s tou poslední větou .... zbytečný povzdech .... :)

Amelie M.: Děkuji :-)

loner: ehm.. já se tedy nechci přít.. ALE..!! :)) Dle mého, to, co cítíš, je dar, který předáváš dál.. někomu ji daruješ ochotně a rád.. u jiného by jsi ten dar nejraději stáhl, protože není přijímán.. jenže, tyhle věci nejsou v naší moci.. Láska se nepůjčuje.. ;)

loner: Cavemana jsem si musela vygůglit :) ještě jsem neměla tu čest.. nicméně mi to připomíná mé oblíbené "Na stojáka" :) Rozesmála mě ta poslední věta! Ach, jak upřímné! :)))