22.10.2014 13 1525(20) 0 |
Nostalgie
Málokdy jsem následovala diktát svého srdce
A raději nechala se vést rozumem
Ale každý pohled Tvůj
Rozpoutal bouři mých po.citů
A já..
Chybíš mi!
Málokdy jsem následovala diktát svého srdce
A raději nechala se vést rozumem
Ale každý pohled Tvůj
Rozpoutal bouři mých po.citů
A já..
Chybíš mi!
Ze sbírky: Bez ladu a skladu
23.10.2014 - 21:42
Sucháč: teď ti moc nerozumím s tím protiřečením.. nicméně mi tam vypadlo slovo "raději", které je dost důležité pro pochopení textu..
23.10.2014 - 21:31
Trochu si protiřečíš...když začne srdce diktovat, je rozum většinou v opozici... :-)
23.10.2014 - 15:05
vanovaso: noo.. to bych ti pak doporučovala přečíst román "Prokleté ruce" od Máta :)) mmchodem, je prostě úžasnej!
22.10.2014 - 17:08
Amelie M.: Víš ono ani nechat si diktovat srdcem taky nemusí vždy dopadnou nejlíp :) já si nechávám diktovat srdcem a občas jsem taky v kelu :)
pěkné
pěkné
22.10.2014 - 10:15
Jééé ... Miluju diktáty ! :-D Skoro jako slohovky :-) Já "myslim" zásadně srdcem. No, a pak to dopadá jak z telenovel ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nostalgie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když jde o prachy, se neznám!
Předchozí dílo autora : Rozpětí noci
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
Leslie» nováčci
Mari» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?