ŽblaBuňka: souhlas.. rybník ve mně evokuje zcela jiné myšlenky :)) díky

Mám ráda, když v básni není řečeno vše. Někdy báseň nepochopím, jindy s ní dokonale splynu. Ale vždycky si v ní něco najdu, zvlášť u tebe :-) A podzimní básně? Ty mám snad ze všeho nejradši :-)!

Je to pěkný, tojo. A třeba se to dotklo části mého srdce, ale některý cit se zpátky špatně hledá a já odmítnu být slabochem. Stejně díky, vážně pěkné ;)

mluvíš mi z duše

I Orionky mají své dny ... :-D ;-)

taron:
bude to stejné, blázni a básníci ve stáří nezmoudří, funguje to jenom naopak, to moudří se mohou občas zbláznit ;o)))

Rybník ? Volal mě někdo ? :-D

no, moře je moře, ale rybník umí taky svoje ;o)))

Já to chápu jako určitý stav paranoidní schizofrenie, ale jelikož nejsem duše romantická ani nemám smysl pro lyričnost, takže to zcela jistě chápu špatně :)

Dozor: souhlasím s tebou

Krásná, ale mám takový pocit, že vůbec nerozumím jejímu významu :( Vůbec nechápu, o co v ní jde???

taron: děkuji, to je dobře :)

Pro mě je to o touze a nemožnosti úplně ji naplnit, což je nakonec i dobře. Hezké!

taron: Je to jasný, proto mi ji komentovali jen muži :)). Díky za zastavení.

puero: ujels, ujels...(ale správným směrem)...vem to, že to tak ale mají všichni...akoráte někdo má za cíl nekonečen telenovel :))...já jsem taky pro žádný klid, teda naplánuji si ho, ale stejně mi tam něco vleze, tak si plánuji zasejc nový a nový ...a není v tom ten smysl? Je!!! Plány, budování, radost, zlost, bolest...ztráta...= žít na plný otáčky - bláznivě křičet a psát bláznivý básně ...žít s blázny a klidně si dělat blázny i ze sebe! Je to o tom, že všichni hledáme a nemálo jich prostě nenajde , sem se do toho zamotala, hele, já měla studovat filozofii, asi se do něčeho takového pustím, to budeš pak koukat :))))

Orionka: Ach jo, právě jsem ji četla a dvakrát. A taky komenty...a možná, jak Jirka psal o té erupci...tak jsem pochopila, že prostě sopka, zemětřesení = zkáza...tak nevím, proč mě to neemotivuje k erupci erotické...asi dnes nemám den :) i ženy mají své dny...jinak je opravdu pěkná, jen mě osobně nenavnadila, možná proto, že jsem ženská a má orientace je opravdu asi vyloženě na muže :)))))
jo to bude tím :)

První sloku jsem si musel přečíst třikrát a pořád tápu, protože si ji nedovedu představit (jelikož se sám sobě neposmívám). Máš tu básničku o honbě za chimérou, nebo za snem, či vytouženým cílem, nebo dokonce za poznáním. Dlouho jsem bral řeči lidí, co nedisponují takovým cílevědomím jako já, co říkali: vidíš to ty se furt za něčím ženeš a když to dostaneš tak co z toho máš? Je v tom ukryto několik pravd. Tou první je, že krásnější než ta příslovečná Amerika, je ta cesta do Ameriky. Potom taky to že dosáhnout cíle (poznání) znamená ztrátu usilování a potřebu hledat jinde. Ovšem v tom hledat dál, tkví výzva takřka civilizační. Překonat své velké cíle, dosáhnout jich a směřovat k dalším, větším a větším, neboť je neustále něco co je přesahuje a oč stojí usilovat. Neexistuje nějaká finální transcendence, finální cíl. A odtud pramení jedna nebezpečná otázka: proč věřící touží po nebi, jako po nejvyšším (protože věčném) cíli? To přece musí být něco otřesného! Prostě náhle přestat usilovat o nějaká nekonečná pokračování. Má představa posmrtného života je proto nestatická. Graduje, pokračuje do dalších a dalších sfér bytí, za každou branou nové obzory a nové výzvy, žádný KLID!

Trochu jsem ujel zas někam, kam jsem chtěl já, že?

taron: Smutná a bez života? To je erotická báseň, zkus ji přečíst ještě jednou ;-).

souhlasím s SSS...zábavná až do konce...

a stejně je smutná...

hlavně ten konec...i začátek, taková bez života, prostě sopka ve mě evokuje jen spálenou krajinu, vyschlé řečiště, které, pokud se zaplaví, tak zase jen lávou, co vše živé vůkol na prach spálí a jak jsi k tomu přidala ještě "nezhojená jizva" - připomíná mi to celé měsíční krajinu...