Jak kdo...;-(

vanovaso: Taky znám, co to obnáší! ;-)

vanovaso: ;-)

Teď jsem náhodou otevřela a připomnělo mi to tvůj a můj komentář k básni Nejstarší kouzlo a věčný příběh. Přesně tyhle sklony, o kterých jsi tady psala, jsem měla na mysli.
Pocity první lásky jsi popsala moc krásně. I když málokdy skončí dobře, už navždycky bude první a jedinečná, padající hvězda k ní patří.

To je ale krásný ... Fňuk. Hlavně ten závěr. Ach, ty zatracený vzpomínky na bezvadný dětství vedle týhle přítomnosti ... :-P

Jéééé, víc zastřít a je to skoro kafkovský ;-) Vidíš, můžeme čekat spolu, ale myslim, že ten vlak už jel ... ;-) Jak zpívá Marie Rottrová :-) ;-)

taron: Díky za zastavení a milý komentář :-) Ano, my lidé jsme velmi nestálí. Ale jsou i věci, ve kterých jsme (bohužel) pořád stejní.

Yasmin: Děkuju za tvoje slova. Myslím, že to mám úplně stejné :-)

Amelie M.: Díky :-)
S tím zpíváním to bohužel nejde tak rychle. Písničky si ke mně chodí, jak se jim zlíbí a někdy jim to dost trvá :-)

povedlo se ti to, příběh je propracovaný, napínavý a zajímavý..

"všichni umřem" bylo takové životní heslo jednoho mého spolužáka.

Příjemná miniaturka.. jo, mít tak možnost, pozorovat zase někdy v té naší dolině sníh.. :)

Pěkný ... Já se jdu uložit i tak ;-)

"Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě".. No, to už asi vážně neplatí, budeš muset asi změnit nádraží ;) Hezký příměr..

Odpověd je NE

hmm.. povedená, líbí se mi ta atmosféra.. a navíc, pravdu díš.. ;)

Přesně tahle nálada mi dneska chyběla :-D Díky ;-)

:-))

Vypadáš dle toho, co píšeš, dost sebejistě.. tak se ptám.. proč v tobě vzbuzují řeči jiných pochybnosti? Každej jsme nějakej..

ŽblaBuňka: taron: díky za zastavení.. :)