je to neotřelé, jen to kopání do hlavy mi moc nesedí... ale jo, je to můj subjektivní pocit...

Zamila: kekebreke: Jéva, pročpak se omlouváte? Vždyť na tom, že se vám to nelíbí, neoslovilo vás to nebo proti tomu máte jakékoliv výhrady, nic není, je to v pořádku :)

Jiří Turner: I já! :-)

Orionka: Asi jsem měl zmínit i jinou asociaci: Francois Villon a jeho známá báseň Já u pramene žízní hynu...:-)
Pokud jde o ty ohaře, i oni jsou vlastně blízko pramene, ale zda z něj okusí, závisí na někom jiném...
♥I když Ty jsi samozřejmě zmínila případ, kdy duše ženy hladoví po lásce, dle druhé sloky zřejmě manželka, jejíž muž už po ní netouží a má někde milenku, jenže ona nechce tenhle vztah utnout a pořád doufá, že on se té druhé nasytí a vrátí se...:-)

shane: jasně, já jsem to myslel spíš tak, že jsem na ten sonet použil něco, co mohlo mít jinou formu. Ale už se stalo.

Orionka: To ti ještě nikdo neřekl, viď? A myslím to "upřímně!":-P

Jiří Turner: Ta forma asi vytrestala víc lidí. Když člověk bude mít víc času na přemýšlení, určitě přijde i na lepší varianty.
Já taky možná změním to, co jsem dal na psance, ale v soutěži se spokojím s tím, že jsem se zúčastnil.:-)

shane: Tvůj komentář to hází trochu do jiné roviny, než jsem myslela. Ale to je v pořádku, tahle báseň opravdu může mít různé výklady, jak jsem psala už v komentářích níže. (I když teda plést si ženu se psem, ještě navíc s ohařem... :))

shane: Z bílé čokolády? Hm, tak to beru :).

Fakt jsem včera přemýšlela, kdo tohle napsal. Přijde mi na stejné téma, co jsem psala já, ale je taková zastřenější, vzletnější a to se mi moc, moc líbí :)
Takže zakládám, teď už vím koho .)

koiška: Děkuji, přesně tak to mělo znít, pulsující a doznívající. Tak jsem ráda, že to tam slyšíš.

kekebreke: děkuji

koiška: To je milé, pozitivní a optimistické rozvedení myšlenky. Díky!

Pěkné, líbí

Jiří Turner: Děkuji, to potěšilo.

...ta mi nějak unikla...spíše jsem se k ní zapomněl vrátit a to by byla škoda. Oceňuji hlavně "čistotu provedení".:)

shane: Jsou to takové volné asociace, nic orientálního jsem tím nemyslel, ale jak psal DDD, tady mne ta forma trochu vytrestala, možná to ještě nějak přestavím.
Děkuji za komentář.

Jiří Turner: Ano, ta škola to omezuje, kdyby aspoň z toho šlo udělat přídavné jméno. Mně to taky vadilo, ale nechtěl jsem to vypustit, i když i se čtyřmi slovy by to vzali. Těch ukřičených ptáků je na mne asi moc, stejně jako pagody mraků a kostry draků mne tlačili do míst, kde asi sonety neznají...Ano, s těmi povinnými slovy je to takovej workshop, co nás tlačí tam, kam bychom normálně nesměřovali. Ale jinak hezký pokus...:-)

Jako veršovaná anekdota je to, myslím, dobré. Kdybych se na to díval jako na báseň (a i takhle může pro mě poezie klidně vypadat), tak jsou tam občas takové rytmické a rýmové prohřešky, která by asi nebylo těžké doladit.
Ony vyniknou v tom sdruženém rýmování a spádu.

hezká básnička, čistě technicky by se mi líbil ten poslední (předposlední) verš v rýmu. Ale to je čistě otázka vkusu.:)