|
Preludium jednoho rána
 17.01.2024 10 1119(37) 0 |
Ranní soumrak
mrazivě dýchá
do Zořiných vlasů
Ospalý knoflík
pozoruje zívající dírku
jak dny se slily v roky
fakt už ho sejří
Žádá o rozluku
vyhověno
nitka zplihle visí
nezaměstnaná
Kabát
...
...
...
vlaje ve větru
mrazivě dýchá
do Zořiných vlasů
Ospalý knoflík
pozoruje zívající dírku
jak dny se slily v roky
fakt už ho sejří
Žádá o rozluku
vyhověno
nitka zplihle visí
nezaměstnaná
Kabát
...
...
...
vlaje ve větru
23.02.2026 - 01:50kabát je skvělí. Sice se ve svých textech minimalismu vyhýbám, ale dokážu ocenit jeho kouzlo, pokud je tedy použit s citem. Ty tečky mi tam sedí. To protahování. Čekaní na něco většího. Úsporná rezignace.
30.04.2025 - 07:48Hanulka
Ginnare : chybíš tady. Rozevlátá, nádherná. Díky.
21.09.2024 - 11:37Mě to přijde jako metafora na letité manželství. Je tu knoflík, dírka a už to fakt visí na nitce. Nesmyslné třikrát tři tečky
prostě
"Kabát
vlaje ve větru"
By bylo údernější a vnímal bych to jako metaforu "život jde dál"
Ale i tak skvělá báseň.
prostě
"Kabát
vlaje ve větru"
By bylo údernější a vnímal bych to jako metaforu "život jde dál"
Ale i tak skvělá báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Znuděný knoflík : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Rané pošetilosti
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
