Nevěsta

U devíti křížů mladík klečí
Hlínu tu bere do náručí
Tebe milý zahubil
Družinu tvou pobil

Tys tu mrtvá nevěsta
A prázdná je má cesta
Mojí milou mor schvátil
Nikdy mi ji nenavrátil

Ah krutý osud obou nás
Já neuvidím více jejich řas
Ah ty to mrtvá sama víš
Na tebou už jen stojí kříž

A dalších osm hezky v řadě
Ah slza kane mi po bradě
Ty mrtvá, milý tvůj vrah
Z mé milé už je také prach.

Prsten ukovat zlatý jsem jí dal
Však ten mor mi ji tehdy vzal
A tebe kryje už jen černá zem
Tak si ten kus kovu klidně vem

Tímto se ti vzpírám osude
Už nikdy víc nic ti nezbude
Tímto si tě v tomto šeru
Mrtvá, za svou ženu beru

Šílenství žalu černě hlavu halí
Tam co ty kříže v devítce stály
Za malou chviličku
Prsten dal na větvičku

Na suchou snítku prsten padá,
však divná věc se z větve skládá
chvěje se podivně větev větrem
dere se ven centimetr za centimetrem

Zapraská kloub a hlína puká,
to není větev – to je ruka!
A za prstem ah Bože běda!
Dlaň z kostí se teď zvedá


Za dlaní bílá sune se paže
Než celé tělo se ukáže
Žádné maso jen divný chlad
Otrhaný svatební na ní šat

Ach, milý můj, už jsem čekala
Ta lebka bez očí se snad usmála
Na svého milého ženicha
Mladík hrůzou nedýchá

Pohne se hlína, pohne zas
Až po těle jede divný mráz
Osm křížů, osum kostí
Toť svatební jdou už hosti

Tanči můj milý, tanči jen
Než nastane bílý den
Hrůza z očí jenom zírá
Zbytek duše uvnitř zmírá

Tanči můj milí, tanči hej
U devíti křížů koster rej
Studený pot se rozlévá
A mladík už jen omdlévá

Ráno raníčko lidé jdou
Kolem křížů houštinou
Tam u křížů, tam na zemi!
Leží mladý stařec - šílený