Až po 'polibek navrací' se báseň zdá být svěží a plynoucí - pak jakoby se v ní něco zlomí..

Nechci ti tento pokus hanět, jen tě upozorním na docela důležitou věc. Shakespearovský sonet je dobré psát (Shakespearovy sonety jsou takové a tak se také často překládají), že verše bývají v podstatě krátké souvětí (ale nemusí to být nutně souvětí, často je každý druhý verš souvětím apod.). Prostě asi tak, jako jsou poslední dva verše tvé básně. Na nich je, myslím, jasně vidět, jak ten víceslabičný (10ti a 11ti slalabičný verš v originále) verš lépe zní, a to jak ve sdružené, tak i střídavé podobě, zvláště pak s tou pauzou v případě sdruženého.

Olivka: Nechci opakovat, co už bylo řečeno, jenom snad: sonetů je spousta typů, tento typ mi přijde asi nejhůře použitelný pro současnou poezii. Asi to jde, ale přijde mi vysloveně vhodný pro tu trubadúrskou píseň.

Píseň super... Konkrétně refrén je bombastičější než islámský terorista :)

Thesssinka: Díky :)

pěkný.. vyvolává to v člověku super vzpomínky.. :)

Severak: ale jo, to je dobrá reakce.. tohle mě zaujalo.. má to hlavu a patu, ač by se tomu jistě dalo i hodně vytknout, tak se mi nechce.. prostě na tom něco je.. díky za originální koment.. :)

Mě nezajímá názor kritika. To, že mám báseň odfláknutou, že jsem si s tím mohl taky dát víc práce, že kašlu na pravidla a v poslední sloce mám nespisovnou pražštinu? To povětšinou vím sám moc dobře.

Naopak mě zajímá názor čtenáře - že mu to připomíná jeho oblíbenou knížku z dětství, že je jméno hlavního hrdiny nevyslovitelné (i am looking at you Cthulthu :D), že můj příběh má naprosto odhadnutelnou zápletku, to mě zajímá.

Nevím, jak moc dobře se mi podařilo rozlišit kritika a čtenáře, ale píšu pro čtenáře. A vím, že čtenář často jen čte a ani nic nenapíše.

kekebreke: díky :)

paráda

Pěkné, líbí se mi, jak tak málo slovy člověk může dokázat napsat něco tak myšlenkově obsáhlého.

koiška: To mě moc těší, děkuji.

kekebreke: jsem rád, že se ti líbí, děkuji

koiška: Děkuji

vanovaso: děkuji mnohokrát

koiška: Děkuji mnohokrát

Mně se ta myšlenka moc líbí. Já nerada zasahuji, ale jestli můžu tak podle mně by možná stačilo jen "ať vrátí se mi zpět
odpovědí mi bylo ...možná tak. Moc se omlouvám, jestli jsem moc vlezlá.

Pěkně napsané. Já když si zabulím tak je mi mnohem lehčeji.

Zamila: Děkuji, já s tím vždycky bojuji, vymýšlím, kombinuji. Nechci to vzdát. Možná spěchám, kdybych víc pilovala tak, možná a možná taky ne. :-)

První strofa je skvělá ! Po druhé mi to trochu padá do klišé, ale chápu náročnost takových rýmů. Jen mi to ještě přijde takové málo důrazné na konci - nebo prostě neukončené. Ale jinak to plyne dosti nenásilně. Takže dobrý pokus ! :-)