Déšť rozmáčí cihly a bije do židlí,
Múz sochy mlčí o ničem,
smutek tu sídlí a v dešti zplihly
žlutavé květy vratiče.
Jsou tišší než nežli kdy
kamenných světců bývával obyčej,
než přišli rytci s rydly,
tak andělé křídly
zakryli sochám obličej.
Múz sochy mlčí o ničem,
smutek tu sídlí a v dešti zplihly
žlutavé květy vratiče.
Jsou tišší než nežli kdy
kamenných světců bývával obyčej,
než přišli rytci s rydly,
tak andělé křídly
zakryli sochám obličej.
05.04.2015 12:30
Amelie M.: Ten pocit jazykolamu je docela správný, je to v podstatě hra s akustickou podobou slov. děkuji za komentář.
05.04.2015 12:13
to je pěkná věc :) musela jsem si to přečíst několikrát, přijde mi to v některých úsecích trošku jako jazykolam.. ale ta lehce teskná atmosféra, kterou báseň navozuje, se mi líbí.. a naprosto mě dostal začátek "o dešti" a závěr..
09.02.2014 05:58
Homér: Vratič je plevel i léčivá bylina. Někomu překáží, někomu pomáhá, někomu smrdí, někomu voní. S básněmi je to podobné... Děkuji za názor :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.