07.02.2014 10 988(22) 0 |
Déšť rozmáčí cihly a bije do židlí,
Múz sochy mlčí o ničem,
smutek tu sídlí a v dešti zplihly
žlutavé květy vratiče.
Jsou tišší než nežli kdy
kamenných světců bývával obyčej,
než přišli rytci s rydly,
tak andělé křídly
zakryli sochám obličej.
Múz sochy mlčí o ničem,
smutek tu sídlí a v dešti zplihly
žlutavé květy vratiče.
Jsou tišší než nežli kdy
kamenných světců bývával obyčej,
než přišli rytci s rydly,
tak andělé křídly
zakryli sochám obličej.
05.04.2015 - 12:30
Amelie M.: Ten pocit jazykolamu je docela správný, je to v podstatě hra s akustickou podobou slov. děkuji za komentář.
05.04.2015 - 12:13
to je pěkná věc :) musela jsem si to přečíst několikrát, přijde mi to v některých úsecích trošku jako jazykolam.. ale ta lehce teskná atmosféra, kterou báseň navozuje, se mi líbí.. a naprosto mě dostal začátek "o dešti" a závěr..
09.02.2014 - 05:58
Homér: Vratič je plevel i léčivá bylina. Někomu překáží, někomu pomáhá, někomu smrdí, někomu voní. S básněmi je to podobné... Děkuji za názor :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zahrada soch : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nymfa a Kentaur
Předchozí dílo autora : Zastavil´s čas
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
VITANA [2]» řekli o sobě
Sokolička řekla o Adrianne Nesser :Pro mě hodně zvláštní a silná slečna... Její básničky mě vždycky něčím dostanou a proto je ráda čtu. Adrianne, jsem ráda, že jsem ti mohla trochu nakouknout do duše, buď přesně taková, jaká chceš bejt! (Protože to jsi ty...)