29.03.2015
16
Slzy své dusila,
teď má z toho rýmu,
topí se v úzkosti,
zoufalství, splínu...

K svým vlastním duším se
otáčíme zády,
když nechat nechceme
plynout vodopády.
 02.04.2015 10:28
hmmm, opět povedené. Líbí
 31.03.2015 22:14
Pěkně napsané. Já když si zabulím tak je mi mnohem lehčeji.
 30.03.2015 20:54
Yana: Děkuji, tak nějak to "vytrysklo" :)
 30.03.2015 20:54
Zamila: Jj, díky :)
 30.03.2015 20:53
ŽblaBuňka: Marnerin: Děkuji :)
 30.03.2015 20:53
korálek: Taky je občas ještě dusím, na silnější hrát si musím... .)
Děkuji :)
 30.03.2015 20:51
shane: Jj,díky :)
 30.03.2015 20:50
vanovaso: Amelie M.: Děkuji :)
 30.03.2015 14:29
jo, dlouho jsem tě nečetla, úspora slov ti sluší
 30.03.2015 12:01
 Zamila
Je to fajn, ale není to příliš originální. Umíš to daleko líp ! :-)
 30.03.2015 00:36
dobré
 29.03.2015 15:10
Povedená báseň.
 29.03.2015 15:04
skvělé, moc hezká :-) pro mě aktuání v tyto dny
Já slzy dusila
zábrany stavěla
řeka si cestu našla
když jsem nečekala
záplava byla velká..
 29.03.2015 14:42
Marná je snaha vtlačit slzy
nazpět do očních kanálků,
sic jako zpětná vazba brzy
svět změní se v ráj análků.

Očistná lázeň duši svědčí,
tak nebojme se plakat, když
svět do kapsy Fortunu strčí,
nám zanechá jen splínů kříž.

**************************
P.S.
I mne teď rýma provází,
tak rýmuji tu zas,
snad zbaví mne těch nesnází
proslulý lékař Čas...:-)))
 29.03.2015 14:32
jj, pláč často uzdravuje... hezké...
 29.03.2015 13:43
trefné.. smutné.. líbí se mi.. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.