Ach ta lidskost, kterou v sobě nezapřem...
 06.12.2013
9
Slova do srdce psát umím,
v tom se znám,
a ty to znáš taky.

Chyby své
gumovat však nezvládám,
a tak je vidím
v deníku života napsané,
a škrtnout je můžeš.
stejně je uvidíš

„Tak mi to promiň.“
Ne nejsem ten, co se omluví.
Škoda dechu na slova prázdná,
raději přijímám trest.

Ticho zabíjí lásku.
Jsou to slova rázná.
a my mlčíme

Omlouváš se,
za to, že vidíš co škrtlé je.
a já stále mlčím
Navzájem se raníme
a mohu za to já.

Stejně to nepovím,
jen abys mne nelitovala.
Raději popravu
než abys řekla:
„odpouštím“

Ne nejsem ten co se omlouvá!

 31.03.2015 23:34
Thesssinka: Díky :)
 26.03.2015 18:19
Klasika haha... Pěkná!:)
 07.12.2013 18:11
Meluzina: a díky za komentář :)
 07.12.2013 18:10
Meluzina: Stejně jak u Ajdalas, tak říkám, že nežádám o odpuštění. Proto to ani neříkám. Když už to řeknu, tak spíše pro utěšení druhé osoby, nebo pro vyjádření pocitů, ale to spíše říkám věty typu "je mi to líto"

Má to křičet. Když jsem to psal, nebo když to čtu kladu na to důraz
 07.12.2013 18:08
Ajdalas: díky za koment...Neím zda jsme se pochopili. Spíše jde o to, že se neomlouvám, protože vím že to nic nemění. Raději si vyžeru to co jsem si nadrobil
 07.12.2013 18:07
BorůvkaB: díky :)
 07.12.2013 05:40
K obsahu snad jen, že bez omluvy není odpuštění... Obvykle ve vztazích bývá co odpouštět na obou stranách. Forma je zajímavá a volný verš nikde neskřípe. Docela mi ke stylu básně sedne i grafická podoba. Snad jen ta pointa nemusí být silně vytištěná.Lépe by na mě působila klasickým písmem. Takhle na mě příliš křičí a já jsem duše citlivá :)
 07.12.2013 00:55
 Aidlin
Já taky nechci bejt ta, co se omlouvá, ale když Já se omluvím, najdu pokoj v duši. Ale ty to zakopej, těhle lídí si vážím, natrefí na problém a zadupou ho do země. Líbí! :)
 06.12.2013 23:02
Nemám, co bych vytkla. :) Tahle tvá báseň se mi vážně zamlouvá. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.