tak toto je můj první scénář, co od tebe čtu.. musím si dělat poznámky už během čtení a podle toho bude vypadat i můj komentář..
nejsem zvyklá číst scénáře a asi jsem navíc měla začít od začátku, toto je už několikátý díl, dokonce druhé série, jak vidím, tak v tom asi budu mít trošku hokej, což se potvrdilo už při čtení rozpisu postav.. holka, kluk, naprostá míchanice, „dáda“ je asi označení pro rodiče, což bych se asi dozvěděla, číst naprosto od začátku (začátek tu ale teď před sebou nemám, musím se spokojit s tímto a možná o to to bude zajímavější)

narážím na slovo zrozenec.. takže dítě.. taky mi přijde zajímavý dáda fortunát..

u 22. sebevražda (2) mě v kontextu s dějem velmi zaujal obrat - a plakala tam až do konce svého života.

pobavilo mě -

KŇOUR: (s úsměvem:) Ahoj, Astro. Víte, že máme podobné kalhoty?
ASTRA: Podobné? To sotva.
KŇOUR: Ale ano. Jen ty moje jsou větší, mají jinou barvu, víc místa mezi nohama a…

dobrá myšlenka -

ESTER KREJČÍ: Dle mého názoru lze pomáhat jen tomu, kdo o to stojí.

obecně to máš protkané zajímavými poznatky a myšlenkami..

neumím vysvětlit proč, ale zaujalo mě 32. prarodiče, zajímavé.. a báseň tamary janů je bomba :D ty musíš mít fantazii jako blázen :D

přemýšlím nad závěrem - „V některých situacích lidského života nejsou viníci, jen oběti.“ .. tak to jsou slova k zamyšlení.. pokud mám být stručná, tak to vidím tak, že když jsou oběti, musí být vždy někdo viníkem jejich oběti..

zaujalo mě chování radka vůči vinné révě, jeho vysvětlující dopis vlastního chování

tak pokud to mám shrnout, tak mě zaujal ten dějový spád.. sebevražda eriky, změna nikoly macků jak v povahových rysech, tak v přeskoku z dětství do skoro dospělosti.. také báseň tamary a celkově samostatné scény mají něco do sebe, zvlášť myšlenkově.. musím říct, že na to už člověk musí mít něco v hlavě, aby toto dal dohromady.. ač toto není žánr, který by mě kdo ví jak oslovil a stále se v tom dost ztrácím, je to psané tak, že se to „dá“ číst.. a může to zaujmout i lidi, jako jsem já.. asi to nebudu vyhledávat, ale určitě si od tebe ráda něco dalšího sem tam přečtu..

vlastně přemýšlím, že povídka nemá žádný dvakrát hluboký děj a přesto je čtivá a zajímavá.. dle mého to dělá především ten styl, jakým je psaná a charakter obou postav, který vykresluješ chytlavým způsobem.. zvlášť postavu tamary dle mého není zcela jednoduché popsat tak, aby působila důvěryhodně.. celkově se mi povídka líbila.. z komentářů soudím, že je to součást nějakého celku, který si ale čtenář, který u ní začíná jako první, nedokáže dát do souvislosti, proto bych asi na tvém místě pouvažovala trošku nad nějakými vysvětlivkami..

pobavilo mě ministerstvo matematiky

to vzájemné oslovování sester – sestro, a jejich vzájemné vykání si, opět ještě víc děj povídky odosobňuje, velmi mě tento styl psaní zaujal, líbí se mi tvé (zdánlivě) jednoduché popisy, které vlastně vůbec jednoduché nejsou, ač tak působí (teď nevím, jestli mě chápeš, lépe se vyjádřit asi neumím)

opravdu se mi líbí ty tamařiny dedukce ohledně slz, kterými zalévala pahorek ezellohar.. tohle jsou super myšlenkové pochody, něco takového by mě asi vůbec nenapadlo, bavíš mě! :)

PS: jo.. a vedu tamaru v podezření, že je to robot! :))

tady se ti podařilo mě vtáhnout :) jen mi trošku vadí to cizí slovo (extatický), které mi přestává vadit následně ve druhé kapitole, kde se začínají objevovat (pro mne) neobvyklé názvy atp.

taky moc nechápu to, že se děj odehrává v EDDR, když píšeš, že holky jsou z prahy.. vysvětlíš mi to nějak? předpokládám, že je to fiktivní země, ale já, jako nezaujatá a neznalá těchto věcí, v tom tápu.. možná by to chtělo více osvětlit v úvodu

velmi mne zaujaly postavy obou sester.. u tamary zvlášť její neschopnost změny nálad a pocitů, její vnímání běžných fyziologických potřeb.. u barbory zase její neschopnost milovat lidskou bytost.. a naprostou odlišnost od sestry

povídka na mě působí jakýmsi odosobněným a lehce chladným dojmem, nicméně to není myšleno jako kritika.. velmi mě baví..

aha, tak tady musím trochu popřemýšlet ;)

Kámoška, možná spíš jen známá, si nechala uříznout prsa, cpe do sebe hormony a líbí se jí ženy. Jestli si nechala vymodelovat umělýho pindíka to nevim, když jsme se naposledy viděli, tak jsme se jen opili vodkama. Každopádně dřív ještě říkala, že si to tam dole nechá asi tak, jak se narodila, protože jí baví sprchový orgasmus. Je to hodně dlouhej běh. Radil jí snad i ten Uzel. Nepíše špatnou poezii, tohle je asi celkem "dobrá" inspirace.

Pěkný....

vanovaso: :) Ach, ta komunikace... Naštěstí už docela dokážu vycítit, komu co můžu říct a komu ne - prostě kdo je schopen to pojmout. Ale člověk občas někomu potřebuje říct i to, co tak nějak nejde... A tak si prostě povídám s duší toho dotyčného - někdy ve snu, někdy vědomě. Prostě vedu rozhovor na duchovní, pro něho nevědomé úrovni. Šáhnutý, ale moje :D
Děkuji za koment :)

Souhlasím s holkama, ale čekám na hudební zpracování ;-) Pro mě to byla píseň na první pohled, ještě dřív, než jsem začala číst ;-)

Orionka: máš pravdu, je to text k rapu :-)

Tak tahle bude moje oblíbená :)))
Dík za osvětu, ráda sem chodím...

to je jak vyznání sadisty :)

To se fakt povedlo :). Vtipný, nápaditý, obsahem i zpracováním. Jenom ti myslím vypadlo písmenko - ne nich, ale nicht. A cítím v tom - možná blbě - že to píšeš jako písňový text... což je určitě fajn, má to prima rytmus... akorát pak dáváš čárky citem tam, kde bys udělal pauzičku při zpěvu, ale gramatika to říká jinak :).

oslov radek: Ve skloňování zájmena ona. Ve 4. pádě je JI, nikoli JÍ. Takhle to vypadá, jako bys té zlobě něco zavraždil, něco, co bylo jejího... no prostě jako 3. pád.

To je fakt dobrý :-D

je to dobrý, ale nějak mi to nepřipadá sexy, v této formě... :D ale to je problém z mé strany :D

Zajímavá, líbí :)

Hustýýý :)

Komunikace...hm...jak často se o ní mluví a stejně je jí stále málo...tedy té smysluplne... :-):-):-):-):-)

Homér: Vďaka, Michal. Tie posledné dva riadky, to píšem svojej neteri, ktorá sa má narodiť v lete. Už veľmi neverím, že budem mať niekedy vlastné deti, hoci po nich túžim stále. Cez mŕtvoly však určite nepôjdem. Sny mať treba, ak by som nesnívala, zbierku mi nikdy nevydajú, treba si ich plniť, aspoň tie, ktoré si splniť môžeme. A tiež je dôležité pomôcť splniť sen niekomu inému. ;)