Ty jo, nestává se často, aby mi po přečtení nového díla tady na Psancích běhal mráz po zádech (a myslím, že to není tou bouřkou, co právě venku řádí). Mám rád básně, které člověka nutí se zamyslet, které jdou svou myšlenkou až do morku kostí a bez vytáček a přímo bodnou do těch nejcitlivějších míst. Najdou ten strach, který si nechceme připustit, skrýváme ho ale neskryjeme, protože je naší součástí, je v nás. A to je dobře, protože kdyby nebyl, čím bychom potom byli my? Překvapila jsi mě a velmi příjemně. Ta básnička je krásná.. smutná ale krásná!
uff, ty mi dáváš.. protože mám s tímhle slušnou zkušenost, musím uznat, že se ti to velmi povedlo.. od poloviny třetí sloky skoro nedýchám.. to je prostě.. jo, jo! palec hore..
PS: i po formální stránce ti to sedlo pěkně myslím
PS: i po formální stránce ti to sedlo pěkně myslím
Jiří Turner: Rozumím, taky to tak někdy mívám, ale zrovna tady mě polorým neruší. Nevím, možná subjektivní vnímání autora.
Orionka: To snad ani ne, že bych měl takové nároky na rým, ale tento je jiný než ty ostatní, což mě trochu ruší.. Jinak si myslím, že není problém báseň stvořit s takových polorýmů, pak tam ovšem může působit rušivě rým plný.
Orionka: Po tom, co jsi to napsala, je to už jasné a logické. Asi mě zmátla ta "samomluva", jako by umírající mluvil se svou již mrtvou matkou.
Jiří Turner: Děkuji za komentář i za podnět, určitě by to takhle šlo. Ale já poslední dva verše pokládám za zrýmované :)). Asi nemám na rýmy tak vysoké nároky...
Jiří Turner: O porodu to není, námětem je umírání matky a vypravěčem syn. Nenapadlo mě, že by v tom mohla být nejasnost, co konkrétně tě zmátlo?
Abych pravdu řekl, úplně to nechápu. Nejdříve jsem si myslel, že je to taková mystifikace, že to vypráví dítě před porodem, ale po opětném přečtení jsem to zavrhl a teď nevím, jestli to říká umírající nebo někdo u umírajícího...nějak se v to nemohu vyznat
Orionka: Dobrý, je bych poslední dva verše zrýmoval, třeba (ber to s velkou rezervou:)) takové klišé:
až tohle přijde, smrti nebudu se bát
když budeš mě mít pořád stejně rád?
až tohle přijde, smrti nebudu se bát
když budeš mě mít pořád stejně rád?
taky jsem ji musela číst znova a znova
děkuji
děkuji
věř mi, ani muži na to nemají chuť pořád ...
také si to myslím a líbí se mi jak jsi tu myšlenku vyjádřila
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
LoveWillTearUsApart řekla o Mitzi :*My old friend.* Kavárna a kabaret.

