Zdá se mi, že ta dálka, nemá délku ani hloubku. Ubíjí mě to.

Zkus výšku, nejlépe hvězdnou. ;o))

Severak: O psaní haiku tady u nás neví nikdo nic, včetně mě, samozřejmě (ačkoli intenzivně pracuju na tom, aby to mé nic bylo menší než to obecné nic.) Vyjímku tvoří Antonín Líman.

Ač si to člověk přeje, aby se uz netrápila, ve skutečnosti neni na její odchod připraven a moc to bolí. "Tvá smrt krade z mého života"??? Je to skutečně o mamince?

Stin: Díky! Tak mně se podařilo přehodit slovosled? Občas se mi to stane i při běžném psaní. Najednou je část řádku úplně někde jinde a já netuším proč! :-)

PrimaDen:
Neboj! Dočkáš se...Tohle je jen lehké kondiční cvičení v těch vedrech. Ano, je to náročné, hlavně dodržet těch osm slabik ve všech verších, mám zažitý spíše jiný rytmus. Ale vždyť si to můžeš taky zkusit! Slova a formu tady máš, A máš pravdu, nějak se mi podařilo přehodit slovosled, jak si všiml Stín. Už je to opraveno. Asi jsem si zkopíroval část původní verze, on to člověk za pochodu mění, když chce dodržet to schéma a nevychází rýmy. :-)
Až zaduje Severák,
zas budu psát jako drak...:-)

Přeju ti, ať tvá poezie dorazí k uším toho, komu je určená. A ať ten člověk pochopí, že je pro něj (lidi jsou občas nechápaví ignoranti :-D ).

Jinak báseň se mi zamlouvá. Líbí se mi ta symetrie v myšlenkách a ve slovech. Mám rád symetrii.

Zamila: sloveso tomu dodává dynamiku.

(Všimněte si, jak vím o psaní haiku naprostou tužku. :-D)

Líbí se mi, že je to vlastně próza v básni.

a mně líbí

Zamila: Děkuji, to mě těší.

Zamila: Chce se mi říct, že je to těžké téma, tak se i těžko čte :). Ale souhlasím, určitě by to po formální stránce šlo někde uhladit. I když myslím, že tady není lehké plynutí veršů to nejdůležitější. Každopádně dík za zastavení.

Tak nějak "přečárkováno", což bohužel hodně ruší ... A pozor na počet slabik a kvalitní rýmy ...

To je ovšem dobrá báseň. Fajn rytmus i myšlenka :-) Samozřejmě klasicky hodnotím oboje :-D ;-) Neni lehký vložit do poezie trochu toho naturalismu, aby vypadal opravdově.

Poslední dvě strofy jsou kvalitní. /Miluju to slovo :-D ;-)/ Jinde kulhá počet slabik a celkově by to chtělo nějak ucelit, uhladit, těžko se to čte. Líbí se mi ale: "tvá smrt krade z mého života"...

Závěr je fajn. Celkově to má dobrý nápad, jen je to zpracováno zbytečně jednoduše a klišoidně ... Tak zase příště :-)

Konečně nějaká věc od Tebe, která se dá číst :-D /Která mi jde číst ;-) / Je škoda, že celkový téma nepůsobí cyklicky, že na konci se k němu nevracíš. Ale jinak je to fajn. Jen nestřídat slang se spisovnou češtinou :-)

Dobrá myšlenka s bezva atmosférou, i když haiku to asi nebude. A to sloveso mi ten (jakýkoliv) noblesní poetický útvar trochu kazí svou naturálností ;-)

taron: Děkuji. Víš, opravdu je to fantazie, tak jistotu nemám. Ale představuji si, že to vždycky nemusí být trápení pro umírajícího - ten už je třeba kdesi na druhé straně, jenom tělo tady ještě zůstává zdánlivě živé. A nevěřím, že když něco trvá dlouho, tak člověk ustrne jen v té jedné emoci a nic jiného se mu do hlavy nevejde.

Amadeo´´: Máš pravdu, je tam spousta věcí k domyšlení. Když je součástí umírání bolest a utrpení, touha po zkrácení bude pochopitelná. Já myslela spíš na situaci, kdy se konec protahuje a narušuje životy těm, co chtějí být při tom. Ano, život by se měl zastavit, ale když stojí už tři dny?
Inspirovala mě jedna povídka Škvoreckého - nebo to možná byl úryvek z něčeho delšího, nevím. Četla jsem to už dávno a utkvělo mi, jak upřímně popisoval pocity syna - jedináčka v nemocničním pokoji umírající matky. Tehdy jsem byla přesvědčená, že to psal autobiograficky.

Amelie M.: Ještě jednou díky.