Nemám tomu co vytknout.

Tak to je fakt hustě cool :)

Amelie M.: Těžko popsat, co to ve mně vyvolává. Fakt povedená. A ten závěr...

Krásný závěr, ale vlastně celá pěkná. Zajímavé spojení velikonočního motivu s koncem, tady koncem lásky, i když velikonoce a jaro jsou symbolem počátku.

Podařená , líbí se mi - je tam naděje a život :-)

Skvělá ,má hloubku jak to moře, jak život sám.Moc krásně jsi to vyjádřila a originální závěr to umocnil.

Moc hezky vyjádřeno. :-) Některé dny je to právě takto.

Jo.. :-) Dokonce to má i poučení.. :-)

shane: Výborně jsi to dnes shrnul... Byla v tom jistá symbolika a nakonec jsi to tam i objevil. ;-)

Nikytu: Nu, ta prózou vypsaná interpretace by asi byla blíže, zvláště dík sugestivnímu "nepřestávej", i když mne napadá ještě jiná možná varianta...:-)
Ovšem mně se hned vybavila ona píseň, kdysi tak často hraná v rozhlase, tak jsem si tu trochu pohrál se slovíčky!
Ale v podstatě se shodneme v tom, že dýchání je základ života, ať jde o ten první nádech, ranní rozvičku či naše vlastní rozdýchávání se po nějakém šoku či ztrátě, kdy to opět symbolizuje nový začátek a vykročení do lepšího života...:-P

shane: Děkuji za milý komentář. Moc hezká interpretace. Ač to nebyl původní záměr, i tento výklad by seděl. ;-)

Ginnare: díky... míváme tady takové :)

Zhluboka dýchat,
občas i kýchat,
sem tam i významně zakašlat.
Zhluboka dýchat,
málo jen vzdychat,
načpak stínů kol sebe se bát?
Zhluboka dýchat
a nepospíchat,
slunce si v své duši uschovat,
zhluboka dýchat,
světlem stín míchat,
život prostě bláznivě mít rád...

☺Trochu jsem parfrázoval známou píseň, i když Ty jsi samozřejmě měla na mysli něco jiného! Ten první svobodný výdech malého človíčka, ke kterému občas přispěje herda do zad od porodníka, která má ten dlouho nekončící životadárný cyklus spustit. :-)
Dar života je to jediné, co všichni dostáváme do vínku! :-)))

A42: ona ta myšlenka není tak úplně moje, nedávno kolem mě na netu proletěl citát v tomhle smyslu a dost mě zaujal a nakopl :)) a chobotnice? nooo :D díky

Orionka: tvůj komentář mě těší.. díky moc :)

oslov radek: děkuji za přečtení i komentář

korálek: Děkuji, smrdí to realitou

Tohle je teda hodně o životě. A to "kolikrát ještě vstoupím
do stejný řeky než se utopím?" mě dostalo, teda o chobotnicích nemluvě. Co bych víc povídala. :-)

moc se mi líbí představa ospalého střapatého slunce (podbělu), co kouká jako vyoraná myška :-)

Moc se mi líbí. Krásně jsi vyjádřila rozdíl ve vnímání vztahu zpravidla daný pohlavím. I když je to bolestné, báseň se povedla. Na závěru jsem si přímo pochutnala :).