skrytě popisující politiku, volební atmosféru a funkční období, dále pak vztahy ve společnosti...
Zamila: Lakomcova škola versologie 1: Nikoliv strofa, nýbrž odstavec. Strofa je významově, zvukově i rytmicky soudržný celek (o strofě lze pak mluvit, je-li báseň tvořená více celky). V dnešní poezii, kde vládne volný verš, proto mluvíme o odstavcích. Howgh, náčelníku. :D
Četl jsem ji už včera a mám z ní zvláštní, rozporuplné pocity. Přemýšlím, čím to je protože to rozhodně není špatná báseň. Jen... asi jsem si u Tvé poezie už tak nějak zvykl, že má daleko větší sílu. Budu se těšit na další...
To je ale krásný... Kdo by to byl řek, žes to napsal Ty :-D
Tyjo, to je ale hezký... Ta mě nějak minula v záchvatu práce. No, paráda! Krasohledy miluju :-)
Ou.. Čekal jsem, že na tom konci se něco přihodí :)
Prostřední sloka, tak je u mě top, ale celkově se mi líbí jak se prolíná příroda a život, no ty víš že máš můj obdiv :-)
Tom Cortés: Maybe! Jsem šantánově naladěn...:-P
shane: To je docela vtipná představa :D
Zajímavá kolekce nezvyklých metafor! Dokážu si tě představit někde v šantánu, jak s kytarou v ruce chodíš mezi lidmi, udeříš do strun a zase deklamuješ další verš...:-)))
Zatvrdla srdce na ošatce
i mozek, pilot v kokpitu,
na nohách cítím se tak vratce,
hej baby, prozraď, proč jsi tu?
:-P
Zatvrdla srdce na ošatce
i mozek, pilot v kokpitu,
na nohách cítím se tak vratce,
hej baby, prozraď, proč jsi tu?
:-P

