Skok

Trhlina vždy mezi Námi byla.
Tvá duše s tou mojí, nebo
má duše s tou tvojí vždy
tak nějak soupeřila a z lásky
se tak stala komodita jenž
v té trhlině vždy byla skryta.

A jak jsme to soupeření trénovaly
slabiny druhého dobře znaly,
více a více jsme bodovaly a
rivalita se stala klínem
který nenabídne se ti.
Nejde ho zjemnit vínem
ani něhou.

Ten klín vším jen bobtná
jak dubový se rozpíná a
tam kde byla skulina
svou silou dva světy štěpí,
ale my byli hluší, slepí..

Každý po svém ví
nejen tuší, že mezi Námi
dnes již propast zeje a
stavitele mostů pro drahotu
poslali jsme do pr..le.(k šípku)
Tak fošnu já beru k překročení
a nabízím něhu ke sblížení
tam uprostřed mezi dvěma světy.

...však nedočkám se
vzájemného vykročení
lávka stabilní není a tam
nad roklinou hrozí
oběma zhroucení.
Bojím se poslední tvé věty:
Zbytečné je tvé snažení,
lásko já závratě mám.

A tak mi nezbývá než
pohlédnout do propasti
a z trochu větší dálky
rozběhnout se a .......skočit.
a......tam končí moje řádky,
nechytla mne.
(ani se o to nepokusila)
Ona je nevina - možná jen
jiný příběh začíná.
Nám oběma.

Dnes máš narozeniny má lásko
a nebylo to vtipné říkat že
housátko se narodilo na Husa.
omlouvám se, ty jsi Labuť.