Amadeo´´: Jedna z mých oblíbených věcí... nikdy mi nevadily cesty vlakem. Jediné, co je mi líto, že dnes se seznamování ve vlaku už nenosí. Člověk je brán jako podivín až úchyl v dnešní době...tedy pokud cestuje sám, když jsou to kluci dva, tak se jedná hned o snahu někoho sbalit atd.

Severak: díky :)

Conely: jinak nevidím to v uspěchanosti doby, ale spíše o stylu jako takovém. Dnes můžeme najít dlouhé básně, tak jako jsme mohli už kdysi nalézt Haiku

Taková impresionisticky prchavá. Moc hezký okamžik. Moc hezky chycený :-)

Conely: S čím přesně hodláš u něj souhlasit?
Zase úplně každý nepíše, já třeba se pohybuji dost mezi lidmi a v podstatě nemám problém si vytáhnout bloček a začít něco psát uprostřed nějakého dění a tak. Lidé na se na to dívají povětšinou lehce podivně. Neříkám navíc, že nejsou jen mluvím o tom, že to není dnes nic, co si dáte do CV jako hobby.
Co se týče prosby můzy. Ano je to lehce nadsázka, ale popravdě víc mám problém se občas donutit psát než abych měl problém s nedostatkem můzy. už je to pár let, co jsem si stěžoval na nedostatek nápadů a inspirace.
Nemusím utíkat před čtenáři, třeba utíkám, před lidmi jež právě nečtou a naopak berou psaní něco jako podivínství
Co když chci být toulavým psem? Proč bych neměl chtít. Je to jako říct tulákům, že přeci nechtějí být tuláci.
Proč by ta věta neměla znít "proč chci být", ale má znít " proč jsem" může to být ve smyslu "proč chci být i v budoucnu"
Jinak já nikdy neřekl že se jedná o ledový potokto je dost špatně vyložené. Tam se nejedná o nějakou obrazotvornost, jenom mám rád ledové říčky v lesích, na druhou stranu ano může v něm být rušno, ale holt, lidé tyhle předsudky ke koníčkům odchýlených od normálů mají ( co se týče průměrné populace. Pokud myslíte, že ne, tak doboručuji vystoupit ze sociální bubliny)
Dále hodím do zamyšlení pár opoznámek
Nikde nepíšu že je to báseň o mně a nemusí být autentická, třeba je pro čtenáře, kteří se takto cítí, třeba je jen pro představu jak se někdo cítit může
Proč musí být báseň pro čtenáře? Přednostně může být určena mně samému. Také může být jen pro skupiny čtenářů, která se dá třeba i spočítat na prstech ruky. Nikdy jsem nepsal kvůli tomu abych zvedal ze židlí davy při čtení mých básní

Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)

Amadeo´´: Děkuju

Pajalord: Možná to trošku vystřižené je. Dík.

Amadeo´´: moc ti děkuji :)

Pěkná… Připomněla mi mé vlastní studentské cesty vlakem. To kouzlo pozorování ubíhající krajiny a také krásných, neznámých slečen, mělo něco do sebe :) Díky za vzpomínku…

Řeknu to krátce… Moc hezká báseň!

Já po přečtení této básně jeden konkrétní pocit měl, ale snad nebude vadit, když si jej nechám pro sebe. Je moc hezká, líbí se mi zejména druhá polovina...

Zaujala mě, Radku... přijde mi ale trošku nedotažená. Při tom by možná stačilo jen malinko víc zvukomalebnosti.

Jsem tma
ty mé slunce
chladivé ruce
křičící ze sna
v náručí bezmoci
posílej polibky
ze vzduchoprázdna

jsi sama
...nepoznaná


Mlčí

Dýchá

taje

Žije...

Ten konec je opravdu povedený, nádherný obraz...

DDD: Děkuji moc… takových slov si velmi vážím a jsem rád, že ses zastavil.

krásné

DDD: Krátké básně se psaly snad vždy, přestože se jich tolik nedochovalo. Z mého neodborného pohledu soudím, že v dnešní době jsou populárnější a jsou častějším žánrem, než v antice "plné" dlouhých eposů... Takže lépe řečeno, opravdu si myslím, že krátké básně jsou součástí kvapící doby. Netvrdím, že krátké básně musí nutně být odfláklé (mé jsou :D) a také netvrdím, že na spěchající době je něco špatného. Ono je dost na pováženou koho nazveš skutečným básníkem, když od určitého stupně kvality (tedy bez pravopisných chyb a celkem se to rýmuje, pokud má) jde jen o subjektivní názor. Co myslíš těmi netradičními pocity? Přijde mi, že se neustále opakují ty samé dokola a nejde vymyslet nějaké nové.

Conely: Opravdu myslíš, že krátké básně jsou znakem spěchající doby? Máš pravdu v tom, že píše opravdu každý. Ale dá se v tom zorientovat. A té kvality je v tom setsakra málo. Já to mám tak, že obdivuju ty, kteří poezii dotáhli a vybrousili k takové dokonalosti, že ke sdělení téhož jim stačí zlomek toho, co jiným. Je v tom mnohem víc prostoru a i síly. Bavím se ale o skutečných básnících. Ne o exhibicionistech, kteří neumějí pořádně ani svoji mateřštinu, ale ukájejí se vyvěšováním svých netradičních pocitů a zážitků na internet.

Líbí se mi dlouhý komentář čokla se kterým nezbývá než souhlasit, neboť píše opravdu každý a je těžké nebýti psancem v psavé době. Době pospíchající a hlavně proto vmačkané do krátkých básniček. Slovní hríčka s psancem se mi však líbí. Navíc je tolik básní ve kterých se lidé prohlašují za mučedníky, že mi nezbývá než nad tím máchnout rukou a užívat si plynoucí rýmy.

trhlej čokl: (a tak zmizel dřív než jsem stihl odpovědět)