15.08.2017
9
1870 (17)
0
Jen tak plout si na vlnách,
kolébán Tichým oceánem,
poznat krásu, klid i strach,
samotou spoutáván den za dnem.

Plout cestou zlatem lemovanou,
Slunci vstříc když ráno vstává,
zřít červánků krásu nebem danou,
ten pohled v srdci přetrvává.

Tisíc mil být vzdálen přístavům,
odevzdat tělo své - i duši,
nemilosrdným chladným snům,
o modrých hloubkách které tušíš...

Všude kolem lodi.
 26.11.2017 11:37
Už jsem se nemohla dočkat něčeho dalšího! Nezklamal ;)
 26.09.2017 21:22
Thero: Díky moc :-)
 10.09.2017 10:22
Tak tohle jsem si fakt užila :3
 17.08.2017 15:57
Náčelník Holá Ruka: S tečkami máš pravdu. Ale s rýmem už nic nenadělám. :-)
 17.08.2017 15:56
annaav: Díky moc :-)
 16.08.2017 19:03
Jé! Verše které se rýmují! Jako opravdu rýmují! To se mi líbí!
A teď k tomu co se mi nelíbí - jsou tam nutné ty trojtečky? Přijde mi že je to takový nezmar moderních psavců, všude dávat trojtečky - na konci smysl dávají, ale ve zbytku básně mě spíš ruší.
Jinak opravdu obrovskej plus za rytmus rýmů, jediný který je trošičku pokulhávající je dlážděnou-ohnivou :)
 16.08.2017 15:40
veľmi pekné
 15.08.2017 18:28
Nebásník: Diky :)
 15.08.2017 11:39
Moc líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.