Moc hezky jsi to napsala. Nevím, jak to říct, aby to nevyznělo blbě: Nepřísluší mi soudit kteréhokoli autora básně nesoucí se v podobném duchu, ale věcem, které neřvou příliš velkými slovy, prostě věřím. Věřím, že si je autor psal hlavně pro sebe a jsou pravdivé do posledního pocitu. Tohle je jedna z nich. Zapůsobila a to velmi.
človiček: Díky za důvěru, nicméně mám opačný pocit, že odplouvám stále více od břehu
Lidé jsou zajímavý tvoři,už i opice nás předběhly,vzájemně se dvoří.
Tahle se zdá prožitá skutečností a je v ní chtění,touha přání.Hodně lidí píše básně jen od stolu a tlačí se na množství.Ze slovy se dá čarovat,ale prožitá věc se vyčarovat nedá.Tobě moc času na život chybí.Tak třeba se mílím ,ale život na tebe čeká Radku.žij víc a pak to hoď na papír.Hodně ti fandím.
Moc hezky jsi to vyjádřil. Potmě toho člověk moc nevidí, s malováním je lepší počkat na světlo.
Umřel? Nebo jen odešel? Každopádně smutné a působivé. Ale nikdo nevíme, kam plujeme... a proč... v tom je to spravedlivé.
jedenáct let staré dílko.. :) je to moc pěkně psané, opravdu mě to vtáhlo do děje, přesto mám pár technických námitek.. nejsem si jista, jestli to na letištích, i když před 11 lety, vypadalo tak, jak je to tu popsané.. také mi přijde důvod rozloučení trojčlenné rodiny nedomyšlený, jakoby se nehodil to téhle doby.. gesto s letenkou je moc pěkné, ale.. je to moc snadné..
přesto opakuji, hezky se to čte a potenciál to má.. a jsem ráda, že se ten muž nezachoval jako pako, ale postavil se nakonec problému čelem :)
přesto opakuji, hezky se to čte a potenciál to má.. a jsem ráda, že se ten muž nezachoval jako pako, ale postavil se nakonec problému čelem :)
Je to krásný - a na hraně / Proč se to jmenuje “Čekankový...” jako že čekáš ....? a proto brečíš ....?
človiček: Tu chválu si snad ani nezasloužím, ale děkuji! Učitelka nejsem. Taky přeju hezký den.
taron: Děkuji za návštěvu, milá taron. A rozumím, je to málo srozumitelné, teď s odstupem to vidím taky.

