Moc krásné vyznání

Úžasná miniatura :-)

Také bych se nejspíš "rozlila", když by mě za brankou čekala otevřená citlivá duše...

Tak tohle se mi líbí. Krásná pocitovka. Miluju, když někdo umí několika slovy vyjádřit vše :-)

Já ti rozumím, opět krásné ! Před nocí jsem ráda přečetla a několikrát. Díky !

Ginnaire ! Krásné ! Připomnělo mi : nekonečné množství bílého třpytivého písku vystupuje z modrých vln a vypadá to, že to nemá konce. Úžasný pohled na modravou dál. Nádhera!
Člověk si připadá, jakoby se zastavil čas. Čas, který tak rychle plyne a mnozí si neuvědomí jaké krásy je možno uvidět. Moře je ta největší nádhera, hledět do modravé dáli, vidět jak vychází slunce, které se pomalu posouvá a odhazuje svou červenavou noční košili a obléká se do zlatavých šatů. Modravá dál se třpytí čím dál víc, moře je nádhera! Díky !

Hrana zdá se,mění se v čase,co dříve ruměnec,dnes nepitvá se.Přikláním se k autorovi,avšak básně jemné jsou,nedivým se ,že střetl se zde s cenzurou.méně světla raději,jinak důvěryhodné.je to jen upřímné.nic víc.

Všechny dni stejné jsou,tvé myšlenky zobrazujou.

Taky bych chtěl ve vašem věku psát verše o něžnostech.život ryzí,nic Vám není cizí.Hodně pohody

U dna jsem byl,bahno tam bylo,stáhlo se hrdlo.Bezbranný človíčku chyť se za větvičku.Nebydli tam-sám.

Jak kapky se dotýkáme,slovy se objímáme,všichni si blízcí a zároveň cizí,vlny energií skrze Nás vesmírem víří.

Přeji hodně radosti a hravosti při psaní.Paní Vodičková máte nadání.

Dílo autora z roku 2008 který tu už asi není a pořád se komentuje. Pozná se kvalita.
Za mne druhé a třetí je super!

Moc hezká , podařila se ))

Jedna Thákurova báseň říká: v radostném bublání potůčku zní stanu se mořem, nebo tak něco. Tzn. až umřu stanu se vším, přestanu existovat ve smyslu ega. Láska má tu vlastost, že při ní taky člověk přestává existovat ve smyslu ega. Molekula k molekule něžně se tulí.
Hezké.
:-)

Immotyob:
:-)
Čas
s vlnami se vlní
houpe se
a v dáli s nimi mizí
Slanou vodu polykám
zvlněné doteky
jsou pro mě cizí
že plavat neumím
solí slz
se teď zalykám...

... a nebo se vlna s vlnou míjí, když se pak zesláblé nakonec setkají, tak na žal spolu pijí
slanou vodu...

I když jsi random robot, náhodný generátor ozvěny, naděje, ticha a stínů, tak tě mám přeci jen rád, protože tu netrčím jako nejaktivnější autor. Dík.

To jsou zas otázky. Seschlé hovno rozprásené větrem z tebe bude, jako ze všech. K psaní básní tě Bůh nestvořil, neboj. Buď radši doktorem. Tohle je přesně ta tvorba, která mě odsud jednou vyžene.

Zajímavé... ;-)