V. Student: To z jednoslabičných slov mě pobavilo. Připomnělo Werichovu Úspornou pohádku. Žil kdys kdes chlap ... :)
Taky mě před časem jedno pivní napadlo: Šel jsem na jedno/a měl jich víc než deset./Tělo žádalo. :-)
casa.de.locos: Děkuji. Budu na tom pracovat. Tedy už pracuji, ale ono psát haiku, zjistil jsem, je snadné jen zdánlivě.
To poslední je moc hezký obraz, ačkoli místo přímého sdělení "čas zimních prací" bych použila něco symbolického, třeba že světlo dopadá na nějaký nástroj, který se hýbe, na ruku člověka, který je už dávno vzhůru, ale po předchozí dávce se mi celé zdá odlehčenější, a lepší.
Obdobně bych v tom prostředním situovala pohyb a narušení scenerie na konec, pro lepší plynutí čtenářova pohledu, který kouká dolů na sníh, boty pod kterými křupe a pak je překvapený dopadajícím čůrkem narušujícím scenerii.
První mi stále moc jako haiku nepřipadá, ale oceňuju použití specifické lokace.
Obdobně bych v tom prostředním situovala pohyb a narušení scenerie na konec, pro lepší plynutí čtenářova pohledu, který kouká dolů na sníh, boty pod kterými křupe a pak je překvapený dopadajícím čůrkem narušujícím scenerii.
První mi stále moc jako haiku nepřipadá, ale oceňuju použití specifické lokace.
Proč zadek bolí, jsem úplně nepochopil. Ale jinak hezké reflexe zimních detailů.
Dickens: forma dodržena, určitou výpovědní hodnotu to má, aspoň pro mě.
Homér: je to složité, já bych to těm kataláncům i přála, hlavně se k nim teď zas chovají jak kdyby dělali coup d'etat, což jsou ale přežitky ze španělské občanské. nevím, taky to podělali, ale neměli moc možnost. jednotné španělsko by bylo fajn pro španěly, to jo. a to naměstí se jmenuje moc dobře, tak tak.
a paradoxně si mě s někým pleteš, vlastně asi i vím s kým. na stolech občas spávám, ne že ne, ale poslední dobou spíš utíkám domů do postele, klidně i brzy. tak či onak pěkné hříčky.
a paradoxně si mě s někým pleteš, vlastně asi i vím s kým. na stolech občas spávám, ne že ne, ale poslední dobou spíš utíkám domů do postele, klidně i brzy. tak či onak pěkné hříčky.
Helfanderios: Takové E.T volání, viď?
To já dělám často ;))
Děkuji Ti ;)
To já dělám často ;))
Děkuji Ti ;)
smileviki: Moc bych nepočítal s tím, že se autorka ozve, když tady byla naposled před skoro 10 roky.
casa.de.locos:
Velice děkuji za komentář i připomínky.
Velice děkuji za komentář i připomínky.
dvakredencedekadence: Díky za zastavení.
kmotrov: Děkuju. A děkuju i za tuhle perspektivu... samozřejmě si to uvědomuji a je to jeden z mnoha důvodů, proč jsem se pro to rozhodla. Ale je fajn si to čas od času připomenout. :-)
Homér: Dík. Tohle jsem tu neviděla, zatímco když slavili křest jedné holčičky, smíchali několik druhů tvrdého alkoholu s cukrem ve velkém kýblu a pak si tím připíjeli. První rodina, pak postupně celá komunita. Říkají tomu “míchání krve”. Taky jsem ochutnala, byl to celkem smrťák.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [18], Asinar van Martinaq [18], Burak [13], Therésia [13], Erma [12], ŠoDO [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

