Ekvádor, Simiatug, 8. 2. 2019
přidáno 08.02.2019
hodnoceno 10
čteno 218(18)
posláno 0
Samota
je mluvit jinou řečí

a myslet jinou myslí

Samota je
když zjistíš
že cokoliv co děláš pro ostatní
je stejně jenom pro tebe

je krásná
když vyjdeš do hor
přátelit se s ovcí
a lamou
a toulavým psem
když obdivuješ úhel paprsků slunce v mracích
a kopce co už se
začínají zelenat

pak ale studí
když o tom nejde vyprávět
když není
komu to říct

přidáno 19.02.2019 - 14:57
dvakredencedekadence: Díky za zastavení.
přidáno 19.02.2019 - 14:57
kmotrov: Děkuju. A děkuju i za tuhle perspektivu... samozřejmě si to uvědomuji a je to jeden z mnoha důvodů, proč jsem se pro to rozhodla. Ale je fajn si to čas od času připomenout. :-)
přidáno 17.02.2019 - 22:42
díky za tohle téma.
přidáno 15.02.2019 - 09:48
Závidím Ti. Tohle já táta od rodiny nikdy nezažiju. Je to zkušenost kterou v sobě uchováš po celý život. Myslím, že Páral někde napsal, že Bůh je jak plaché lesní zvíře. Já doplním, aby se mu člověk mohl přiblížit musí být sám, musí dokázat vstoupit do ticha, tak hlubokého, že i když je sám může být pro to ticho ještě příliš hlučný. Nejde to slovy popsat, s tím se smiř. Jde to napsat do mezer mezi slova, třeba básně...
:-)
přidáno 14.02.2019 - 22:23
človiček: Samota má mnoho podob. Já samotu miluji a vyhledávám, potřebuji takové momenty. Ale je jiné, když to nejsou pouze momenty, ale nějaké dlouhodobé období. Největší samota je totiž, když jsi mezi lidmi, ale připadáš si sám. Jako třeba já často tady, vysoko v horách Ekvádoru ve vesnici plné potomků Inků, ze kterých už je ale bohužel zlomený nevzdělaný národ - proto jsem tedy tady, ale to už by bylo na jiné povídaní. Nicméně žiju v komunitě mezi starýma kněžíma a se třema osmnáctiletýma klukama, kteří mají úplně jinou mentalitu a navíc jako kluci drží při sobě. Mám tu hezké vztahy, ale s nikým tady nemohu mluvit tak, jako doma. A když už jsem se doučila jazyk, zjistila jsem, že bohužel není jedinou překážkou...
přidáno 13.02.2019 - 23:55
Samota je volba,je to šatník duše v kterém odkládáme převlek pro okolí a stáváme se sami sebou.pokud se necítíme ve své vlastní společnosti dobře je třeba se opět obléct a schovat se mezi lidi,ale také je pravdou,že samota může být i útočištěm když už máme lidi dost a nebo oni nás.
přidáno 12.02.2019 - 04:15
holka.přes.ulici: Singularis: Severak: Děkuju.
přidáno 11.02.2019 - 12:15
Nádherná, od začátku do konce. I když s každým dalším slovem studí víc a víc..
přidáno 09.02.2019 - 17:02
Krásně vyjádřeno. Cítím to stejně. Všechno to znám, až na tu lamu a místo psa to byla kočka... Asi jsem ještě samotu nepřijal/a.
přidáno 09.02.2019 - 11:44
v nížinách to leckdy není lepší

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přijmout samotu znamená dělat věci pořád se stejnou láskou, i když to nikoho nezajímá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Andská modlitba Pai
Předchozí dílo autora : Ztracená

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

ChciKupon

Slevové kupony do spousty eshopů, vybíráme pro vás ty nejlepší :)

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku