16.02.2019
8
2004 (13)
0
Dovol mi procitnout,
a prosím bez poluce,
ze snů plných pout,
poutajících tvé ruce.

Oba slýcháváme zkazky,
od přátel co oči klopí,
o hraní si na výprasky,
kdo nezažil, nepochopí.

Už tečou nejen slzy,
mix bolesti s láskou,
snový král jsem drzý,
a tys mou zlatovláskou.
 01.07.2019 16:03
Nebásník: Děkuji velmi pěkně.
 29.06.2019 10:55
Ano, kdo nezažil nemůže nikdy pochopit. Krásná básnička.
 22.05.2019 17:34
človiček: Tolik chvály si rozhodně nezasloužím. Díky za přečtení :)
 22.05.2019 17:10
Jen některým je dáno kultivovaně popsat cokoli se ctí.Jako bytost jsi pro mnohé inspirací.Jsi člověk na kterého doufám někde čeká štěstí.Mělo by.
 20.02.2019 00:09
Eleanthir: kdo ví...
 20.02.2019 00:09
none: to jsem rád ;-)
 17.02.2019 08:55
...směju se tu, něco mi připomněla... :)
 16.02.2019 23:55
Mokrý sen? :D

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.