 18.02.2019 6 1334(11) 0 |
Domů
Spadená přes okraj
tříšťím se v myšlenkách
a křídla andělská neletí
Kde duchu dobrý zas tě mám
když stínů svírá objetí!
Chci domů!
Já vzdávám se stromů!
Vzdávám se oblohy
co mě sytí
na zlaté niti uzlík
rozplétám
chci tam ..
Spadená přes okraj
tříšťím se v myšlenkách
a křídla andělská neletí
Kde duchu dobrý zas tě mám
když stínů svírá objetí!
Chci domů!
Já vzdávám se stromů!
Vzdávám se oblohy
co mě sytí
na zlaté niti uzlík
rozplétám
chci tam ..
Ze sbírky: Za nosy taháni
21.02.2019 - 21:46Cítím v tom touhu skrytou v symbolice, zaujala mě zlatá nit.Uzlík je vzpomínka,zlato je božství.Vypadá to na mentální útěk z tohoto světa.Ale poznámka o E.T volání v komentářích prozrazuje jiné vědomí než světské.Pro mě jsi zlatá rybka,tak zase plav.Respekt
20.02.2019 - 14:47Domů dojdeš i s oblohou a stromy, když chceš, vždycky. A ani se to nemusí rýmovat. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Domů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tančí!
Předchozí dílo autora : Mana
