Desítky gigabajtů, to jsem možná přehnal/a. Běžné Ubuntu zabere 5-10 GB, i když mi připadá, že s každou další verzí bobtná.

Severak: Posuzovat Debian podle jeho odnoží může být zavádějící; třeba LMDE je podstatně hezčí a přívětivější než původní Debian, takže nedokážu posoudit, jak je na tom Raspbian. Ale když srovnám dnešní Debian s Ubuntu: když zadám příkaz „main“, v Debianu se mi dostane jen hlášení „bash: main: příkaz nenalezen“; v Ubuntu mi terminál nabídne sedm podobných příkazů, ke každému uvede, z jakého je balíku, a ještě doporučí: „Vyzkoušejte: sudo apt install [jméno deb balíku]“. To je podstatný rozdíl v uživatelské přívětivosti! Na Ubuntu zadám „reboot“ a počítač se restartuje; na Debianu odpoví „bash: reboot: příkaz nenalezen“ a to stejné, i když se přes su přihlásím jako root. Teprve „sudo reboot“ nebo „/sbin/reboot“ zabere. Na Debianu mě štve, že při instalaci umožňuje zvolit jen jazyk klávesnice, ale už ne konkrétní rozložení, takže na qwerty to pak musím přepínat dodatečně. V Xfce variantě jediný grafický package manager nabízí Synaptic, který má k přívětivosti k uživateli, který ještě nechápe, co jsou to balíčky, a uvažuje v „aplikacích“, tuze daleko. Debian mi po instalaci Xfce-varianty nabídne čtyři pozadí plochy (všechna stejně škaredá) a teď koukám, že v KDE variantě 12, jenže takové Ubuntu MATE hned uvítá uživatele průvodcem, ze kterého si může doinstalovat další pozadí a pak jich má na výběr 119! A tak by se dalo dlouho pokračovat. Ubuntu je prostě v mnoha ohledech k uživateli velice milé, což je dle mého názoru velké plus, zvlášť u „uprchlíků z Windows“.

Ale v každém případě děkuji za připomínku.

Bing bong.

mám připomínku k obsahové části: Debian nemusí být úplně nepřístupný začátečníkům. Já jsem na raspberry pi provozoval fork Raspbian a bylo to celkem bez problémů (pravda ovšem je, že asi nejsem začátečník).

smekám

Děkuji, trefil ses svými veršíky do mého vkusu☺Jak je možné, že jsem tě tady přehlížela?☺☺

Krása není nikdy mrtvá.
To jen ošklivost.

Je to nuda, stále se u meluziny opakovat... je ta zase sakra dost dobrý!

škoda, že takových jako ty, není tady víc. Dílo má hlavu i patu, myšlenku, rytmiku i rým. To u většiny tady není ani za mák. Opět pěkně napsané

Pěkné.

trocha kvítí v té plevě, co tu od jiných je. Pěkně se to čte.

milancholik: Myslím, že každému se to líbit nemusí.
Proč a jak jsem to napsala? Protože mě to takto napadlo a v danou chvíli jsem to tak cítila. Složila jsem to asi před pěti lety,byla jsem mladší, než jsem teď.
Pokud se ti to nelíbí, tak mé příspěvky jednoduše nečti.

Mnohokrát se k ní vracím, ostatně k mnoha Tvým dílům. Říkám si, jestli by jim neprospělo méně rýmů; některé se mi zdají násilné, na úkor sdělení či kvality.
A zatím marně hledám jeden kousek, který bych mohl zhudebnit... Máš mínus, Dívko v modrém :-* :)

Vítej na Psancích, Eriko :)
Zaujal mě název, samo dílo už o trochu méně, bohužel. Umím si představit velkou lásku, ale tenkou? Jde-li o asociaci, že vaše láska je jako led, pak rozumím, že může být tenká, ale zas si to příčí s tím, že je/může být velká. "Setkáme se a spojíme se v jeden." Dva kusy ledu se setkají a spojí se v jeden? Pochopil bych, kdyby "se spojily v jedno". Píšeš, že začnete tát k ránu, a ob řádek že budete dvěma dušemi v jedné kře. Nic nás nesetře? - divný obrat.
Jestliže jste kry, dvěmi kusy ledu v oceánu, proč byste měli umět pod vodou dýchat?
Poslední verš: Protože jsme vždy byli za jeden... Spíš "za jedno".

Omlouvám se, že jsem hned tvé první dílo tak rozcupoval, čekám tvé připomínky, vysvětlení, reakci, diskusi. Děkuji. M.

přišlo nenápadně, pohladilo a něco z toho ve mně zůstalo

jsem v tom až po uši

Moc hezké

:-)

Líbí

oslov radek: Máš pravdu.
Dík