kmotrov: jaký autor, takové dílo

jo_: a někdy člověk pro mrtvé zapomene na živé. ono je lehčí vkládat ústa do pusy která nemá rty a je plná hlíny než té co na něj bude ani ne za rok otevřená koukat na srocení živých příbuzných a která by se mohla ohradit. děkuji za komentář, jsem ráda že jsi ráda.

přeji úlevu

rok ve znamení ztrát

Ahoj modřinko!
Kdysi jsem četl citát, který se mi teď vybavil:
Láska je, když ztratíme sebe a v sobě najdeme toho, koho milujeme!
Jinak mám, zatîm pod heslem, podobné předsevzetí ve verších, které se týká věrnosti vázanému verši a klasické tvorbě. Je to vlastně parafráze na Gottovu píseň "Zůstanu svůj!" Někdy ho možná uvolním...
A pokud jde o výběr správné písně, mám to podobně. Člověk si zazpívá, třeba i na vlastní slova a je zas líp!

jo_: Na takové bujné jako jsou voni, mladá dámo?
Nestačím se divit, jak jsem se zas v komentech u tebe rozjel a děkuji za inspiraci! Asi budeš pěkný číslo, žádná tuctovka...Ale takové jsou nejlepší!

jo_: Z nějakého důvodu se mi vybavili Šlapeťáci a slova: Pepíčku těš se! Mařenko načpak? Až půjdem z hospody, budem se mačkat...
Asociace jsou divný potvůrky a tvůj nick je sotva odvozen od jména Napoleonovy družky Josefíny! (Že bych inverzně pozměnil text na Pepičku a a Mária!)

jo_: No, kdo vî? Já bych si tím nebyl tak jistej...

jo_: Jj, já si hraju rád a na piste-povidky jsem dostal i Oskara (Koblížka) na svoji stránku. Prej jsem v něm probudil lásku k poezii a dokonce mi veršuje v komentech, třebavo veverkách!
Takže už jsem taky Oskarovej herec!

jo_: Ano, já vím...

jo_: Maybe "yea?"

jo_: No, mám třeba v mobilu a taky jsem ho dával na fb, do skupiny vtipy a důvtipy!

Chtělo by to ještě trošku vybrousit techniku verše:
dělení slok, rytmus verše, mnoho slov...

jo_: Není zač, jo-!

jo_: Ano, honíme se, aniž bychom vlastně věděli za čím, stále nejsme spokojeni a neumíme si vychutnat prostou krásu okamžiku. A život nám proteče mezi prsty, aniž bychom poznali, v čem je skutečná hodnota a krása...

to preci zalezi na tom, kym se citis byti... muzes byt jedno i druhe... :-)

Druhá sloka super

jo_: ha - tohle me napadlo minulej tejden:
Sedím,
bez pohnutí, bez hlesu, na jednom místē,
už hroznē, hroznē dlouho....
Jsem jogín, nebo trestanec ?

Dik za komentar (a pohni sebou :-))

Vlastně si začala vázaným veršem. Neobvyklá, ale zajímavá a dokonale rytmická první strofa. Měla si tak pokračovat dál, pro mne díla, která kombinují vázaný a volný verš nejsou ani ryba, ani rak.

mrazivě krásná... btw. někdy vyrosteme mnohem rychleji, než bychom chtěli... a občas chceme být dítětem napořád... vracím se a čtu zas a znova... miluju tvoje básně, je v nich všechno... a to všechno je tak neskutečně skutečné... až z toho mrazí...