A je to smutné nebo šťastné? Údělem rovnoběžek je střetnout se jen jednou. V nekonečnu.

LadyLoba: Děkuji.

Uff, ať už je líp

Brigita: Myslím, že asi Karlík, díky.

Dandy: Díkec.

Pěkné .
Vděk a díkSlov jen pár,co řeknou víc.

To je furt nějaké buď a nebo. Buď jsi spokojený nebo nespokojený a nic mezi tím. Buď jsi básník, nebo ženatý a s děckama. Jako by to nebyl jen okamžik. A pak ...pffff ...zase básník. Jsou na tom lidi hůř. Chceš mít křídla, dlouho je nemáš, pak ejhle, vyletíš a nahoře je zima, tak slítneš a pozoruješ na obzoru v ohradě koně se slzou v oku. Ale chlap si vždycky poradí.

Dobrý.

Sasanka: Děkuji za pozorný odečet.

na té se ale neoběsí

mhm... môže byť

Včera náš Toník referoval, jak pomáhal dědovi na zahradě a že doufá, že to Ježíšek ocení (doufá v dost drahé lego). Načež jsem řekl, že dobré skutky mají být nezištné, ale možná by se hodila přehledná tabulka, aby každý věděl, jestli to už nepřehnal, a jestli je svému vytouženému cíli blíž, jestli už má fajfku. Metafyzika ani teologie odpověď nepřinesou. Leda snad historie, až jak to všechno skončí, tak pak teprve můžeme provést analýzu toho, jak moc nám ten nahoře naslouchal a zda vyhověl, nebo ne.

TualKraplak: Ahoj

Dobrý den pane,
Doufám že o vás se mi zrovna zdát nebude...

Pěkné ohlednutí zpět.

Michal, Ty čo šňupeš?!

Schopenhauer tvrdil, že život je jen neustálé kolísání mezi bolestí a nudou. Tato báseň ale jasně dokazuje, že Schopenhauer neměl kočku. Zde vidíme hluboký filozofický střet mezi autentickým bytím v pelíšku a kapitalistickým odcizením v práci. Zítra dávám v práci výpověď a jako oficiální důvod přikládám tuto báseň. Můj kocourek souhlasí.

(Aby to nevyznělo kriticky, báseň je moc hezká a povedená, vytváří příjemnou atmosféru :) )

Punk's not dead, přesně tak!

Debile

Ahoj