Ještěže Bůh nepodléhá lidským zákonům. Za majitelem nepovolený vstup do jeho těla by dostal 2-8 let, pokud předpokládáme, že mu tak neublížil a dotyčný byl starší 18 let...

Lidský jazyk zbavený těla je jedna z nejděsivějších věcí, co jsem naživo viděl. Je asi příznačné, že jím nebožtík děsí.

Báseň není špatná.

Vymlouváš mi do duše díru...

Helfanderios: Nevím, proč bych ti měl nadávat. Protože to vidíš jinak? Ergo - když říkám, že se mi tahle báseň líbí, sám sobě lžu, protože se mi líbí to, co si o ní představuju. Koneckonců, proč ne. Někdy je potřeba jak vklad autorův, tak i čtenářův. Chodím sem čerpat inspiraci. Nepřestane mě udivovat, jaké obrazy a spojení jsou lidé schopni vytvořit. Je mi celkem putna, jestli jsem je vlastně spoluvytvořil já. Možná tím líp. Btw - radši se koukám na kytku jako na kytku a na ptáka jako na ptáka, než abych v nich viděl jen hromádky orgánů, chemikálií a střev. Lajnování, komínky a opatřování všeho visačkama mě až tak nebere. Asi sem chodím radši hledat poezii, ať už ji ve mně vytváří kdokoli. Pro maso chodím k řezníkovi.

none: To je určitě opravdu krásná fotka :)

monere: Jsem rád, že se líbí :)

pěkná ..dumavěnka ;)

Písmáka se bojím, tam je moc lidí, úžasných, chytrých básníků, já jsem na okraji, prostě psanec. Tohle dílo vzniklo jen tak, že jsem si dal brko, přečetl báseň od SSS květinky a napsal, co mě pak napadlo. Fakt jsem se pak večer vracel do hospody pro klíče, nechal jsem je doma, tak hlavně, že mě pustila domů, to jen, že píšu i o předtuchách, co se pak zhmotní, ta ztráta azimutu k azylu. No nic, já jsem habr, ale někdy si přijdu spíš jak střemcha pod náspem železniční trati. Díky za komentíky, poklona a klobouček.

Helfanderios: trefné :-)

oslov radek: děkuji

Jolly: ono to zas tak moc nebolí, neboj.:) nějak jsem si zvykla!

...řek nebo řekla?
Jestli řek, dala bych do závorky nebo kurzívou, jako dialog?
Tak nějak to na mne působí.

Já bych raději usnula, beze snů.

štiler:
Byla jsi někdy v blázinci?
Kdybys byla kamarádka, zeptala bych se, kolik jsi toho vypila.
Ale nejsi. A tak:

Líbí se mi poslední tři řádky. :)

Jsem ve znamení vrby. O to nic. Budu se zase opakovat, to tvé psaní mám ráda. Vždycky si počtu, vtáhne mne do děje.
Líp to napsat neumím. Zkus dát jeden na Písmák. Je tam jedna komentátorka, mne fascinuje, jak umí rozebrat báseň. Doslova. Zajímalo by mne, co napíše k tvému textu. Hodně.

Helfanderios:
Když čtu ty svoje staré básničky, tak si říkám, to jsem napsala já?
Měníme se. Někdy mi přijde, že jsme v každém období jiný člověk. :)

DDD:
Jsem z učitelské rodiny. Když jsem místo vysoké čekala dceru, tak mi máma řekla, že jsem její ostuda. Na některé okamžiky nejde zapomenout. :)

Meluzina:
Byl to pocit, někdy člověk ví...pamatuju se, jak ji psala pozdě večer.
A děkuju. :)

Ann(ah):
Děkuju. Moc.

Asi jsem se zamiloval. Per-fekt-ní. Hned jsem zase ztracenej. Už v pěti letech...