Jé, vlakem jsem nejela ani nepamatuju a přitom to bývalo tak fajn jako tvoje básnička

Tak jasný že rap není můj oblíbený žánr, ale když jsem si přečetla komentáře tak mi to vlastně pomohlo a vnímám líp to ponurý co tou básní proudí a vlastně mě to zaujalo

Kdo hledá najde, ne, nechci to zlehčovat, protože těch pár řádků kdybych to uměla jako ty, bych klidně mohla napsat já

Dandy : Jaroušku, jako ze života - vypravěč vypráví děj, myšlenky a pocity, prostě zná celý příběh. Povedená a hezká.

Hele je dobře že si jí sem dala a žes ji napsala, je dobře se vypsat někdy smutně, jindy třeba vesele

Yana: Děkuji za komentář.

Je to milá básnička jako slovo pronesené mile a slova si básničku rozhodně zaslouží

Hanulka: Moc děkuji za čtení i myšlenky z něj vyšlé.

Super.

Třebas ta báseň přijde až po půl roce v šedi. Pozdravuj tam.

hototo : líbí se mi, v jednoduchosti je krása.

Mlčeti Zlato : odráží boj mezi vášní a rozumem, mezi realitou a klamem – je to otevřené, působí silně a sugestivně.

Hanulka: Moc Děkujii. Občas mám problém s tím že sám nevím jak by měla působit, tak vznikají dost emočně barevné básně, ale snažím se už tomu spíš vyvarovat

puero: Vlastně jsem měl připravenou úplně jinou báseň, ale tak zničeho nic mě napadl ten název a hrozně se mi líbil, tak jsem kolem něj obestavěl báseň :D často se mi stává že tak sypu nápady až to nakonec nemá hlavu ani patu, to je vždycky největší oříšek to pospojovat :) Děkuji za konstruktivní kritiku.
Velebrouci by byli suproví :DD

Moc se mi líbí to propojování přírody, města a vlastních emocí, krása

Tady třebas pozornost udržet dokažu. Špica výpověď.

Děkuju za návštěvy! Byly to jen takové momentky z předjaří z minulého týdne.

LadyLoba: Díky za přečtení. Jak říkáš, kdo ví... a kdyby tě to zajímalo, doplnila jsem do sbírky ještě III.

Jarda468: Děkuji.

puero: Ano, podle takových not hrají všichni. Ale doba nabízí nepřeberné množství melodií a do určité míry si můžeme vybrat kterou z nich chceme žít, nebo si alespoň uvědomit, zda se nám ta naše vlastně líbí - a vystoupit z toho. Netoužím nikoho vytahovat... ale to neznamená, že pozorovat podobné příběhy z venku ve mně nevzbudí emoce. Zvlášť když je rána ještě čerstvá. Tak moc čerstvá, že je až neuvěřitelné, že u stejného člověka už se může odehrávat zase znovu ten stejný příběh, jen s trochu jinými kulisami... ty náušnice a příjmení mají funkci symbolu, ale zároveň ani trochu nejsou nadsázka.

Přidala jsem ještě III., která k nim symbolicky patří, byť jsem ji původně chtěla vložit samostatně. Ale vlastně tu myšlenku trochu rozvíjí, jde zase dál, emoce už nejsou tak rozbouřené.